Letos alergici trpí více než v uplynulých letech. Sezona alergií propukla už na přelomu února a března. Podle primáře Dalibora Jílka a lékařky Jarmily Žižkové z oddělení klinické imunologie a alergologie Masarykovy nemocnice si nejspíš budeme muset na takto překotné nástupy jara zvykat.
Za poslední léta nárůst počtu alergických pacientů, čím si to vysvětlujete?
Je všeobecně známo, že alergická onemocnění jsou velmi častá v „civilizovaných“ zemích a naopak vzácnější v zemích rozvojových, což souvisí s takzvanou hygienickou hypotézou. V dřívějších dobách byl imunitní systém lidí již od malička seznamován a cvičen kontaktem se zvířaty, roztoči, potravinami a pyly, které se učil rozpoznávat jako běžnou a bezpečnou součást světa kolem nás, ale s postupným zvyšováním životní úrovně, stěhováním do měst, vytvářením čím dále více sterilního prostředí, oddalováním časného kontaktu s možnými alergeny, dochází k tomu, že imunitní systém nemá šanci se ve správnou chvíli naučit, co je nebezpečné a co ne, a začne rozpoznávat běžné proteiny např. zvířat, potravin, pylů jako nebezpečné a snaží se proti nim bojovat. Vytváří si proti nim protilátky a v konečném důsledku pak tato přemrštěná reakce imunitního systému vede k nepříjemným a někdy i nebezpečným klinickým projevům alergie, které svého nositele poškozují. Jistou roli také může hrát pestřejší kontakt s mikrobiálním světem venkovského prostředí, protože život ve městě je nepochybně v tomto ohledu „čistější“.
Je také známo, že pravděpodobnost, že se alergie vyvine u konkrétního člověka, se zvyšuje v případě, že jeden nebo oba rodiče mají alergii. Je tedy logické se stále se zvyšujícím počtem alergiků očekávat i nadále stoupající trend. K rozvoji alergií nepřímo přispívají i nespecifické vlivy jako je znečištěné ovzduší, vystavení vlivu tabákovému kouři, ať již aktivní či pasivní kouření, opakované respirační hlavně virové infekce, nevhodná strava, například průmyslově připravované pokrmy, nadměrný přísun tuků, nezdravý životní styl.
Existuje něco jako prevence alergií, nebo jsou nám již vrozené a nelze jejich nástup ovlivnit?
Preventivní opatření existují. Dají se rozdělit na obecná, která se týkají celé populace, a cílená, která se týkají již určitého konkrétního jedince, kde je vyšší pravděpodobnost rozvoje alergického onemocnění (např. oba rodiče jsou alergici). Obecná opatření vyplývají již z výše uvedeného – tedy dodržovat zdravý životní styl, zdravě se stravovat, podporovat kojení, a pokud to lze, podporovat přirozenou cestu porodu („nevynucovat“ si napříkad porod císařským řezem tam, kde k tomu není medicínský důvod). Cílená opatření pak dělíme na primární, sekundární a terciární. Primární prevence má zabránit vzniku senzibilizace (přecitlivělosti) již u plodu v děloze a u novorozence v prvních fázích života. Patří sem odstranění vlivu tabákového kouře, zabránění kontaktu s alergeny domácích zvířat, roztočů, dodržování správné vlhkosti v bytě, plné kojení do 4. měsíce života, zavádění příkrmů mezi 4. a 6. měsícem života.
Sekundární prevence je zaměřena na jedince, u kterých již došlo k alergické senzibilizaci (tzv. atopici), slouží k zabránění rozvoje klinických projevů alergie. Jsou to opatření, která zamezí kontaktu s alergeny a spouštěči alergických potíží: pravidelné větrání (mimo období smogu a v době pylení rostlin), odstranění koberců, závěsů, záclon, minimalizovat počet plyšových hraček a dalších „lapačů prachu“, vytírání navlhko, používání vysavačů s kvalitními HEPA filtry, časté praní lůžkovin, koupě speciálních protiroztočových povlaků na matrace a lůžkoviny, nekouřit, nechovat domácí zvířata. V případě, že již dojde k rozvoji klinických projevů alergie na konkrétní alergen, je na místě zahájení specifické alergenové imunoterapie (léčba vakcínami s konkrétními jasně definovanými alergeny), která jako jediná řeší příčinu alergie a její léčebný efekt přetrvává až 5 let po jejím ukončení.
Terciární prevence je zaměřena na alergiky s projevy onemocnění s cílem snížit tíži onemocnění, frekvenci akutních vzplanutí nemoci, navodit klidový stav a předcházet komplikacím. Patří sem vše, co bylo zmíněno výše, a také snaha o eliminaci nebo řešení dalších stavů, které zhoršují průběh alergií – tedy léčba tzv. fokusů (kontrola nosních mandlí k vyloučení vegetací, pravidelného ošetřování chrupu, léčba žaludečního refluxu, léčba obezity, péče o psychické zdraví). A v neposlední řadě léčba léky, kterých je v současnosti k dispozici celá řada. Některá jsou určena k preventivnímu užívání (například těsně před začátkem pylové sezony a v průběhu celé pylové sezony), některá jsou určena k úlevové léčbě, některá jsou život zachraňující při život ohrožujících alergiích). Patří sem i již zmiňovaná specifická alergenová imunoterapie, která má léčebný, ale i preventivní účinek, neboť prokazatelně zabraňuje například rozvoji astmatu u alergika s alergickou rýmou. Důležité v komplexní péči o alergiky jsou i lázeňské pobyty a pobyty v přímořských a horských oblastech. Na přítomnost konkrétních alergií je potřeba pamatovat i při volbě školy a při volbě budoucího povolání.
Letošní nástup jara byl jiný, než jsme zvyklí. Jak náročné je to pro alergiky?
Letos byl nástup jara velmi rychlý, dříve než jsme byli zvyklí v dřívějších letech, ale na druhou stranu tento trend lze pozorovat již několik let zpátky a budeme si na něj nejspíše muset zvykat. Dochází k rychlému začátku pylové sezony, k nástupu několika alergenů rychle za sebou, což v souvislosti s velmi teplým a suchým počasím dává alergikům opravdu „zabrat“. Je potřeba s předstihem sledovat pylová zpravodajství a na nastupující pylovou sezonu se připravit – nechat si předepsat dostatek léků od ošetřujícího lékaře, začít včas užívat preventivní medikaci a dodržovat obecně platná doporučení (nevětrat přes den, nevěšet vyprané prádlo venku, po příchodu domů se osprchovat nejlépe i umýt vlasy apod.).
Jak si poradit se sluneční alergií?
Při sluneční alergii je nutné se vyhýbat nadměrné expozici slunečnímu záření – nevystavovat své tělo zbytečně slunci, nechodit ven mezi 11. a 15. hodinou, používat ochranné prostředky – klobouky, lehké vzdušné oděvy s delšími rukávy a nohavicemi, používat krémy s vysokým ochranným faktorem proti UVA a UVB záření (nejlépe SPF 50+), preventivně i léčebně užívat antihistaminika v doporučené dávce od lékaře.
Co při alergické reakci při poštípání hmyzem?
Při poštípání hmyzem je potřeba odstranit žihadlo, pokud je přítomno, místo bodnutí chladit, namazat lokálními přípravky k tomu určenými (např. Fenistil gel), při větší lokální reakci užít celkově antihistaminikum (např. Dithiaden, Zyrtec tbl.), popřípadě kortikosteroidy (Prednison 20 mg 1-2 tbl). Toto všechno známí alergici – naši pacienti – vědí.
Pokud se jedná o prvně vzniklou reakci, která je většího rozsahu (udává se reakce „přes 2 klouby“ – tedy např. při bodnutí na hřbet ruky otok a zarudnutí až nad loket), pak vyhledat lékaře (pohotovostní služba). Při celkové alergické reakci volat RZP (příznaky typu celotělové kopřivky, dechové potíže, sípavý dech, prekolapsové nebo kolapsové stavy). Alergici, kteří již prodělali celkovou alergickou reakci, jsou vybaveni průkazem alergika a tzv. balíčkem první pomoci včetně adrenalinového pera, které musí použít a následně volat RZP i v případě, že došlo k ústupu reakce (možnost dvoufázové reakce). Jedinou příčinnou léčbou celkové alergie na hmyzí bodnutí je pak injekční specifická alergenová imunoterapie hmyzím alergenem (včela, vosa), která probíhá na odděleních klinické imunologie a alergologie po dobu minimálně 3-5 let i déle.
Foto: Lékaři z Oddělení klinické imunologie a alergologie z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, primář MUDr. Dalibor Jílek, CSc. a MUDr. Jarmila Žižková.
Přidat komentář