Lucie Pernetová: Za Ulici jsem byla ráda i proto, že jsem opravila střechu na chalupě

Herečka Lucie Pernetová je tmavovlasá sympatická rodačka z Teplic. Diváci ji z televizních obrazovek znají jako Hanku ze seriálu Ulice, ve které si před časem zahrála, nebo z dětských pořadů.  V současné době je na volné noze, dělá radost z televizní obrazovky hlavně dětem v nedělním Studiu Kamarád a hraje v několika pražských divadlech. Vedle herectví ji baví také tanec a hudba.

Jste z Teplic, ale vaše kariéra začala v Mostě, kde jste chodila i na gymnázium. Jak to?

Narodila jsem se sice v Teplicích, ale od svého pátého dne života jsem vyrůstala v Mostě.

Kdy jste se rozhodla stát profesionální herečkou?

Myslím, že někdy ve druháku na gymnáziu. Možná i trochu dříve. Líbilo se mi na Dramatickém kroužku na ZUŠ. Na rozdíl od hodin piana jsem nemusela doma cvičit.

Co na to říkali rodiče? Většinou si pro děti přejí, s prominutím, „serióznější“ profesi…

Maminka nebyla nejdříve moc ráda. Ale myslím, že později se s mou volbou smířila a byla šťastná, když se mi dařilo.

V mosteckém divadle jste několik let působila, jak na to vzpomínáte?

Jenom v dobrém. Byla to má škola. Spousta práce, radosti i slz. Všechno, co k divadlu patří.

Vracíte se do Teplic? Jaký vztah vlastně máte k rodnému městu?

Jezdíváme občas do Teplic s divadlem. Vždycky je to zvláštní pocit. Ale bez ohledu na řádek v rodném listě, mé dětství je spojené s Mostem. A tam když přijedu, jsem doma.

A jak jste se dostala do Prahy… Přišla nějaká zajímavá divadelní nabídka?

Do Prahy jsem šla za nabídkou Milana Schejbala. Tehdejšího uměleckého šéfa divadla ABC. Odchod z Mostu nebyl jednoduchý, ale díky lásce ke klukovi z Prahy to bylo snazší (smích).

Dá se vůbec být úspěšný herec a nežít v Praze?

Myslím, že ano. Otázkou je, co pro koho znamená slovo úspěšný.

Moderujete pořad pro děti Hřiště 7, v němž děti také účinkují. Jak se s dětmi spolupracuje? Prý každý režisér i herci šílí, když má točit s dětmi nebo zvířátky… Máte nějakou „veselou historku“ z natáčení?

Hřiště 7 zmizelo z obrazovek po návratu Studia kamarád. To je teď stálice nedělního rána, a doufám, že to tak zůstane. Tryskomyš je moje dospělácká dětská radost. A historku? To je těžké. Nedávno v neděli, když jsem odjížděla na natáčení Studia kamarád, tak zrovna začínalo v televizi a mé děti koukaly z postele. Janík se vyděsil a volal: „Mami, přidej! Dneska to nestihneš!“

Jak jste se k moderování pořadu pro děti dostala?

Přes konkurz. Pravda, byl to konkurz na jiný pořad, ale skončila jsem na Déčku.

A jak k seriálu Ulice. Přes castingy?

Ano. A na doporučení režiséra Otakara Koska, se kterým jsem se potkala při práci v divadle.

Máte z natáčení Ulice nějakou zajímavou historku?

Historku už nevím. Ale pár přátelství, která vydrží déle než seriál. I v případě Ulice. Doufám.

Prý vás kvůli vaší roli učitelky Hanky lidé moc rádi neměli a dávali vám to najevo…

To ano. Ale je to už dlouho, teď zas tenhle typ diváků nemá rád jiné herce.

Neplánuje se váš návrat do Ulice?

Ne.

Nekonečné seriály jsou prý pro herce úžasné i kvůli velmi zajímavým honorářům. Je to tak?

Jakou máte představu? Tohle nevím. Každý to má jinak. Já byla za Ulici ráda. A ano. Mimo jiné i proto, že jsem mohla nechat opravit střechu na chalupě.

Máte nějakou domovskou divadelní scénu?  V čem právě hrajete? A rýsují se nějaké nové divadelní role?

Byla jsem 13 let v Městských divadlech pražských a byla jsem tam ráda. Na konci minulé sezóny jsem odešla z angažmá na volnou nohu. Ale dohrávám všechna představení, která jsem tam nazkoušela. Pak mám jedno představení v Divadle Palace, jedno v Činoherním klubu a jedno v příbramském divadle. Zkoušet bych měla nové představení na jaře.

A co film? Točíte nějaký? Máte nějaké nabídky?

Film bych točila moc ráda. Ale zatím neustále točí můj muž (Martin Valeš – umělecký maskér).

Hrála jste ve Vratných láhvích s Danielou Kolářovou, Zdeňkem Svěrákem… Jaké to bylo?

To byl štěk. Bylo to príma, ale velice rychlé. Velice…

Herci se velmi často vyhraňují na nějaký styl. Co je pro vás více – divadlo, film či televize a proč?

Myslím, že divadlo. Ale dost dobře i proto, že netočím. Mě baví hrát si.

Váš hlas zaznívá i z audioknih, jak jste se dostala k tomuto?

Vlastně nevím. Jeden telefonát během prázdnin a za pár dní už ve studiu One hot book. Téhle práce si moc vážím. Intenzivní, soustředěné a smysluplné. To je má velká radost.

Jste dvojnásobná maminka, dá se skloubit úspěšná kariera a rodina?

Věřím, že ano. Snažím se být dobrou maminkou a zároveň si utíkám do svého pracovního světa. Obojí je pro mě důležité a nemyslím, že šidím jedno pro druhé.

Určitě máte mnoho snů a plánů v profesním životě, prozradíte nějaké?

Zní to jako fráze, ale já si přeji zdravé a, co to půjde, šťastné děti. V profesi věřím, že vždycky přijde něco, co mě okouzlí.

Blíží se Vánoce, máte nějaké speciální nebo neobvyklé zvyky? Nebo je trávíte tradičně?

Myslím, že tradičně a nové tradice si vytváříme. Těším se na ně. Moc. A všem bych přála, aby byli vskutku šťastné a veselé.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*