Legenda českého hokeje Milan Hejduk, který má zlatou medaili z OH v Naganu, Stanley Cup a je mistrem světa, tráví pravidelně léto doma v domku na Kočkově. Vloni pověsil na hřebík brusle, hokejku i dres Colorado Avalanche. Hokej mu zatím nechybí.
Jak se vám daří v hokejovém důchodu?
Jsem maximálně spokojený. Je to pohoda. Nemusím trénovat jako dřív. Můžu se věnovat dětem. Celý život jsem dřel a teď se snažím si to užít.
Hokej vám nechybí?
Hokej mám rád, rád se na něj podívám, rád trénuji děti, ale samotné hraní mi nechybí.A co koleno, kvůli kterému jste skončil?Měl jsem s kolenem vleklé problémy. Absolvoval jsem spoustu operací; první už v 17 letech. Poslední roky mé kariéry to velká zábava nebyla. Bral jsem prášky proti bolesti a otokům, musel jsem koleno ledovat. Je neuvěřitelné, co profesionální sport tělu dělá. Teď, když už nemám zátěž, se cítím výborně.
Je to trochu hazardování se zdravím. Bylo složité pokračovat, když víte, že si můžete trvale poškodit zdraví?
Málokterý hráč projde kariéru bez operací. Je to běžné. Já jsem měl hodně operací na jednom koleni. Říká se, že profesionální sportovci prodávají svoje zdraví. A to v případě řady hráčů i mém tak je.
Zažil jste už předtím v kariéře momenty, kdy jste si řekl: Já to balím?
Určitě. Vážnější problémy s kolenem jsem měl od třiceti let. Chvíli to bylo dobré, chvíli ne. A od té doby jsem si často říkal, jestli to stojí za to. Hokej mě ale stále bavil, tak jsem to překlenul.
Čím jste zaplnil díru po hokeji? Předpokládám, že jste trénoval každý den,třeba i dvoufázově. Co teď s volným časem?
Trénováním dětí. Jsem s nimi denně na ledě. To mě naplňuje a baví. Mám tam i svoje děti, takže to je ideální.
Vaši synové o prázdninách skládali zkoušky v Ústí na ZŠ Mírová…
Děti mají americké i české občanství. A dřív to bylo dané zákonem, že kdo je český občan, i když žijící v zahraničí, musí absolvovat základní vzdělání. Teď to myslím už zrušili. Synové jdou teď do páté třídy a my chceme, aby základní vzdělání v Česku absolvovali. Kdybychom se vrátili z Denveru do Ústí, tak aby mohli plynule naskočit do školy. Necháváme si otevřená vrátka na to, že si můžeme říct: hele, balíme to tady a jdeme zpátky do Čech.
Jaká je pravděpodobnost, že si to řeknete a vrátíte se do Ústí?
Nevím. Zatím to funguje tak, že trávíme většinu roku v Americe a každé léto v Ústí. Máme na Kočkově dům a jsme tady maximálně spokojení. Nám se tady líbí, léto je tu super. My jsme tady přes léto, kdy hezké počasí a všechno je fajn. A když přijde podzim, jsme už v Americe, kde jsou podzim i zima lepší.
To chápu. Lyžování v Krušných horách v porovnánís pláněmi nad Denverem se asi nedá srovnávat…
Ve Skalistých horách se určitě lyžuje lépe. Jenom město Denver je 1600 metrů nad mořem a vrcholy hor jsou přes 4000 metrů vysoké. Něco jako Alpy.Prý máte u domu v Denveru vlastní kluziště.Můj bývalý spoluhráč Adam Foote ho nechal zbudovat pro své syny a já si říkal, že je to výborný nápad. A když jsme si stavěli dům, řekli jsme si, že si uděláme taky stadionek. Kluci jsou pořád na ledě, což je dobré. Vyblbnou se, zastřílí si, udělají kličky, občas si pozvou kamarády.
U domku na Kočkově stadionek neplánujete?
Ne. Tam není prostor. Máme malý pozemek. Dřív jsme bydleli v paneláku a chyběla nám zahrada. Tak jsme si před třemi lety postavili dům na Kočkově. A máme se kam vracet, když jsme tady.
Trénujete v Americe mládežnický hokej, to je klasická placená práce?
V Americe mládežničtí trenéři nejsou placení, je to dobrovolná činnost. Dostanou maximálně teplákovou soupravu. To není jako tady, kde i trenéři mládeže jsou profesionální trenéři, kteří jsou placení. Tam ne. Placeni jsou až u těch starších.
Předpokládám, že jste si hokejem vydělal dost peněz, nicméně neplánujete vrhnout se do nějakého byznysu? Co budete dělat s volným časem?
Před rokem jsem si myslel, že budu mít spoustu volného času na všechno. Teď mám pocit, že skoro žádný čas nemám. Trénuji děti, začal jsem víc lyžovat, vrhnul jsem se na golf, chodili jsme s kamarády do lesů lovit. Já mám čas, jen když jsou děti ve škole. Najednou je ten rok pryč. Všechno rychle utíká…
Takže žádný vlastní byznys na obzoru?
To zatím ne.
Ústí je průmyslové město,Denver těžařsko-naftařské… Dá se nějak srovnat život v nich?
Život v Denveru mi přijde víc klidný, lidé jsou tam víc v pohodě, nejsou uspěchaní, přijde mi, že se k sobě chovají lépe. I když je možná blbé to říkat… V Denveru, i když se ti lidé neznají, tak se všichni zdraví, ptají se, jak se máte… to nejen v Česku, ale i v Evropě, není.
Jste už druhý člověk v tomhle týdnu, kteří vypráví o uspěchaných, vystresovaných a možná i vzteklých Češích…
Největší šok je, když přijedeme a jdeme nakupovat. Tak už jen v supermarketu u kasy pocítíme velký rozdíl. Ti zaměstnanci vypadají – jako že tam nechtějí být, že je otravujeme, když si jdeme něco koupit. Prodavačky mi přijdou až jakoby naštvané. V Denveru je to jiné, personál je milý a chce zákazníkovi maximálně vyjít vstříc a pomoci. Lidé ve frontách si povídají, pouštějí se před sebe. Je to obrovský rozdíl.
Jste odchovancem ústeckého Slovanu. Co říkáte tomu, že se dostal do tak velkých finančních potíží, že to vypadalo, že nebude hrát první ligu?
Je smutné, že se klub s takovou tradicí dostal do velkých finančních problémů. Všichni, i nové vedení s Honzou Čalounem a Vladimírem Evanem, se podivujeme nad tím, co předešlé vedení dokázalo. Že jeli na dluh takovou dobu a neřešili, kdy ho budou splácet. Tak přece nemůže fungovat žádný byznys. A najednou tady byla situace, kdy pokud se dluhy nezaplatí, hokejový svaz Slovan nepustí do první ligy. To je nepříjemná situace. Současný šéf SlovanuVladimír Evan přičítá velký podíl na té krizi i tomu, že předchozí hokejový tým a vedení klubu nebylo z Ústí.
Sehrává v tom podle vás patriotismus roli?
Určitě na to má vliv. S Honzou Čalounem jsme si povídali, že do budoucna to tady chtějí dělat tak, že tým budou stavět a vychovávat si hlavně vlastní hráče. Aby ke klubu měli vztah. Je lepší, když jsou tohráči z města a okolí, kteří tady vyrostli a mají ke klubu větší vztah než hráči odjinud. Věřím v patriotismus.
Prý pomáháte mládeži Slovanu?
Když můžu, tak pomůžu. Chodím s Honzou Čalounem na led a pomáhám mu s hokejovou školičkou. Mě to baví, s Honzou jsme kamarádi už dlouhá léta.
První liga se v Ústí nakonec hrát bude. Kdo je strůjcem té záchrany?
Celé to nové vedení s Vláďou Evanem a Honzou Čalounem. Vím, že tvrdě pracují a že není jednoduché se vypořádat s dluhy.
Co říkáte tomu, že oba kandidují v komunálních volbách?
Je to zajímavé. Chtějí pomoci sportu v Ústí. Chtějí, aby město bylo sportu více nakloněné. To je, myslím, dobře.
Každý rok se vracíte do Ústí, vnímáte, jak se město mění?
Ano a docela k lepšímu. Opravila se Větruše, jezdí lanovka, postavilo se Forum… Město se zvedá. Jde to dobrým směrem. Ale třeba příjezd do Ústí od Lovosic je špatný. Domy tam jsou strašné. Obrovským problémem je nedokončená dálnice D8. Pokaždé, když sem přijedeme, se ptám táty: Kdy už bude hotová? A říká: Za dva roky. A tak to říká už několik let. Anebo je hrozný pohled na ohořelou budovu bývalého hotelu Máj. Chodíme s dětmi na víceúčelové hřiště vedle té ruiny a bylo by dobré, kdyby město našlo nějaké páky, jak se jí zbavit.
V roce 2004 jste se stal čestným občanem města Ústí. Co to pro vás znamená?
Je to parádní ocenění. Asi moc lidí není čestným občanem našeho města. Vážím si toho. Jsem rád.
Moje nej:
Číslo: 23
Jídlo: řízek a steak
Hudba:U2
Záliba: golf, lyžování
Citát/krédo: S úsměvem jde všechno líp.
Politik: Jan Čaloun
Profil:
Hokejový útočník Milan Hejduk se narodil 14. února 1976 v Ústí nad Labem a s manželkou Zlatou má dvě děti, dvojčata Marka a Davida. S hokejem začínal v ústeckém Slovanu. Profesionální kariéru zahájil roku 1993 v extraligových Pardubicích. Od roku 1998 hrál NHL v dresu Colorado Avalanche, se kterým v roce 2001 vyhrál Stanley Cup. Roku 2003 získal cenu Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce a Zlatou hokejku. V reprezentaci slavil největší úspěch na olympiádě v Naganu 1998, odkudsi přivezl zlato. Letos 24. února oznámil konec své kariéry.
Přidat komentář