Muzeum má šanci získat cenu Národního památkového ústavu

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos již počtvrté.

Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. Za Ústecký kraj je na Cenu NPÚ nominována obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech (kategorie Obnova památky) a Muzeum města Ústí nad Labem (kategorie Prezentace hodnot).

Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech
Po čtrnácti měsících rekonstrukce se 24.září 2016 slavnostně otevřel pro veřejnost kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku. Slavnostnímu zakončení obnovy předcházelo mnohaleté období nejistoty a obavy o zachování této neobyčejné kulturní památky.

Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl postaven v intravilánu obce na vyvýšené skalnaté plošině, se strmým západním a jižním srázem, tedy přesněji na jejím jihozápadním nároží. Kostel byl vystavěn na místě staršího raně barokního kostela ze samého sklonku 17. století. Do nového většího kostela z něho byla zakomponována valeně klenutá západní krypta.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je orientovanou, zděnou, půdorysně obdélnou stavbou, s osovou hranolovou věží přiloženou k východní straně a s půdorysně, v ose východ–západ, obdélnou, patrovou, zděnou přístavbou sakristie s řádovou oratoří při severní straně. Východně od kostela se rozkládá čtyřkřídlý pozdně barokní konvent servitů, přestavěný později na zámek. Tento je s kostelem, resp. se sakristií, propojen zděným patrovým krčkem s chodbami. Interiér kostela je jednolodní, loď i chór jsou valeně zaklenuty. Kostel s bývalým konventem tvoří neoddělitelný historický celek s vysokým kulturně-historickým významem, a to nejen úzce regionálním (mimo jiné nesporná urbanistická a architektonická dominanta obce), ale i v širším měřítku celorepublikovém (konojedský konvent byl nejmladším, zároveň tím nejdůležitějším servitským klášterem v české provincii).

V roce 2011 prodala církev kostel privátnímu majiteli, který začal pracovat na celkové revitalizaci kostela. V roce 2014 byl zpracován projekt revitalizace kostela, pro občanské sdružení „Společnost pro obnovu Úštěcka“, která převzala kostel v lednu 2014 a pomáhá ho soukromému majiteli spravovat. V červnu 2014 podalo občanské sdružení žádost o grant do tzv. Norských fondů a v říjnu téhož roku byla žádost projednána hodnotící komisí a doporučena zprostředkovateli programu k poskytnutí grantu. Celkové výdaje na realizaci projektu činily 32 301 943,- Kč. Dotace ve výši 90% pak činila 29 071 748,- Kč. Z těchto prostředků byla realizována oprava fasád, statické zajištění, obnova interiéru včetně restaurování dveří a zachovaného mobiliáře. Byl opraven krov a vyměněna krytina nad oratoří, obnoveny podlahy, elektroinstalace a interiér byl kompletně vymalován. Vedle stavební činnosti probíhaly i práce restaurátorů. Restaurována byla architektura 7 mramorových oltářů, kazatelna, interiérové dveře, soubor dubových lavic, kříž a Boží oko na západní fasádě lodi kostela. Po vypsání veřejné zakázky a výběru dodavatele byly v červnu 2015 zahájeny práce na revitalizaci kostela.

V srpnu 2016 byly, po více než 14 měsících usilovné práce, úspěšně dokončeny stavebně restaurátorské práce projektu revitalizace financovaného z EHP a Norských fondů 2009–2014. Cílem projektu byla záchrana a zpřístupnění kostela, který byl více jak dvacet let veřejnosti uzavřen. Kostel byl staticky zajištěn, obnoveny byly fasády, interiér a restaurován byl dochovaný mobiliář.

Osud kostela a zámku se zdál být zpečetěn ještě v 90. letech 20. století, kdy se areál stal předmětem zástavních bankovních machinací, krovy a střechy zámku se začaly propadat, a kostel byl vydán napospas „sběratelům“ čehokoliv. Neuchopitelnost obnovy a gigantická rozloha areálu odrazovala potencionální investory. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout činnost občanských sdružení, která se nezalekla problematického areálu, a s patřičným odhodláním i trochou naivity neustále propagovala areál v Konojedech a konáním kulturních akcí v kostele nedala zapomenout na tento architektonický skvost. Díky odvaze konkrétních jednotlivců, můžeme dnes obdivovat krásu barokního areálu, který má svoji budoucnost ještě před sebou.

Činnost Muzea města Ústí nad Labem

Ústecké muzeum patří k nejstarším a zároveň nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice. Vzniklo v roce 1876 péčí Ústeckého Průmyslového spolku, dnes je příspěvkovou organizací města Ústí nad Labem a spravuje 1, 1 mil. sbírkových předmětů. Dlouhodobě se věnuje prezentaci významných, ale v celorepublikovém kontextu opomíjených témat (projekt „Ústecká nej“, výstava „Tenkrát na severozápadě“, soustavná badatelská činnost věnovaná popularizaci ústecké architektury 19. století a průmyslovému dědictví), velký důraz je přitom kladen na posilování regionální identity. Muzeum 2 x ročně vydává Ústecký sborník historický. Nominováno je za dva významné výstavní projekty, realizované v roce 2016:

Plavba na páře (termín 2. 6. 2016 – 30. 12. 2016): výstava pro veřejnost „objevila“ Ústí nad Labem jako nejvýznamnější přístav Rakouska-Uherska, kde se v dobách největšího rozkvětu (1903) ročně obrátilo sedm tisíc lodí se 3,6 milióny tun nákladu a 250 000 pasažérů. Mimo jiné zmínila i věhlas Ústeckých loděnic, kde byly v roce 1938 postaveny dva největší československé parníky – jedním z nich je Vyšehrad (dříve Antonín Švehla), který je dnes prohlášenou kulturní památkou.

G. Doerell a jeho svět (termín 25. srpna 2016 – 12. února 2017): výstava představila 150 obrazů ústeckého grafika, malíře a jednoho z průkopníků fotografie E. G. Doerella (1832–1877). Jeho dílo jedinečným způsobem informuje o podobě zmizelé krajiny severozápadních Čech před nástupem industrializace, zároveň je důležitým pramenem pro poznání každodenního života v 19. století. Výstava měla bohatý doprovodný program, mimořádným počinem je vydání souhrnného díla „Ernst Gustav Doerell“ autorů Václava Houfka, Vladimíra Kaisera a Martina Koláře, nejobsáhlejší monografie věnované tomuto autorovi, která kromě životopisných údajů a katalogu obsahuje také umělecký rozbor jeho děl.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*