Pavel Šedlbauer: Chci čistý byznys i fotbal

Není příliš obvyklé, že se Češi prosazují na postech v zahraničních centrálách nadnárodních koncernů. Šéf české divize sklářské firmy AGC Pavel Šedlbauer je jedním z nich.

Je prvním zástupcem z Česka v tak vysoké pozici v evropské centrále japonsko-belgického sklářského gigantu. Pendluje mezi Bruselem a Teplicemi. Sešli jsme se krátce poté, co náhle zemřel František Hrdlička, ředitel teplického fotbalového klubu, který AGC vlastní.

Co pro FK Teplice, potažmo AGC, odchod Františka Hrdličky znamená?
Je to velká ztráta a v této chvíli nenahraditelná. František Hrdlička byl plně oddán veškeré činnosti FK Teplice, věděl o všech detailech a dovedl je mistrně koordinovat. Vedle toho účinně ovlivňoval vedení českého fotbalu a neúnavně se snažil prosadit změny, které považujeme za nezbytné ke zlepšení pohledu a výkonosti našeho fotbalu. Bez jeho spojení se Štěpánem Popovičem v té době a zapojení sklárny by byla situace fotbalu a tehdy chátrajícího stadionu určitě odlišná a snad by ani vrcholový fotbal v Teplicích již nebyl.

Hledáte nástupce za Františka Hrdličku, který v klubu šéfoval jedenadvacet let. FK Teplice je skoro jako rodinný klub se silnými vazbami na region. Znamená to, že to bude někdo odsud?
I když ještě nepadlo finální rozhodnutí, budu chtít mít někoho, kdo žije v Teplicích, protože si myslím, že tato pozice je nejen fotbalová, ale i společenská. A takové jemné nuance komunikace s širokou veřejností lépe zvládne někdo s dobrou znalostí místní komunity. Bude to ale také nová výzva pro další integraci způsobu vedení FK Teplice podle standardu AGC a přechod od rodinného klubu, jak jste zmínila, do činnosti transparentní akciové společnosti jako logického pokračování. Takový je vývoj a my musíme pokračovat.

Společnost AGC si zakládá na transparentnosti. Dlouhodobě říkáte, že pokud se neočistí český fotbal, hodlá z něj AGC odejít. Fotbal se neočistil, zůstáváte?
Neodcházíme, protože máme odpovědnost k lidem v regionu. Ty nezajímá, jakým způsobem je vedený český fotbal. Chtějí se přijít podívat na hru a pobavit se. To je náš motiv, proč ještě zůstáváme.

Co by bylo s fotbalem v Teplicích, kdyby klub AGC prodala? Skončil by FK Teplice?
Pokud bychom klub prodali, tak záleží samozřejmě na kupci a tudíž to může fotbalu v Teplicích i prospět. Ale takový vlastník se dnes hledá opravdu velmi těžce.
Jiná situace by nastala, kdyby AGC vystoupila z FK Teplice. V tom případě si nedovedu pokračování fotbalu na současné úrovni představit.

Takže by to byl konec fotbalu v Teplicích minimálně na té nejvyšší úrovni?
Samozřejmě. Ale řekl bych, že i na mládežnické úrovni. Protože AGC dává do přípravy dvou stovek žáčků 10 milionů korun, od státu dostáváme dva. Zaplať bůh, že nějaké finance poskytl kraj. Město nedává skoro nic, něco okolo 300 tisíc korun, a to se zhruba rovná dani z majetku, které FK Teplice platí městu.
Kdyby AGC nebyla doma v tomhle regionu, kdyby necítila závazek, že nechce poškodit diváky a hráče na všech úrovních, kteří za nic nemohou, tak bychom z fotbalu odešli zcela určitě.

Co přesně vám na vedení fotbalu, na FAČR vadí?
To nemůžu specifikovat, protože bych musel mít důkazy. Ale určitě to znáte, že jste v nějakém prostředí, máte blbý pocit a nedovedete přesně specifikovat, proč ho máte. My máme spoustu indicií, faktických i kuloárních informací, jak se dnes jedná na FAČR. Ten systém prostě není transparentní a zdá se nám, že není čistý.

Podle šéfa FAČR Miroslava Pelty proběhla ve svazu hloubková kontrola NKÚ, která nic nenašla…
To je složité dokazovat. Podívejte se, kontrola zkoumá, zda je vše podle zákona, tedy například rozdělení peněz do patřičných fondů a podobně. Jsem přesvědčen, že nebyly kontrolovány detaily použití a dalšího rozdělování peněz. Nehledě, že pokud jsou ve hře nějaké černé fondy, tak ty jsou nekontrolovatelné. Jak víme, pozitivní hloubkové kontroly vykazovalo hodně renomovaných světových bank těsně před světovou krizí. A my ani nemáme čas se věnovat sbírání důkazů. Máme pocit, že tam prostě není něco v pořádku. Vezměte si, kolik se už napsalo různých článků v médiích o tom, jak se fotbal řídí, jak se rozhoduje… To, že fotbal není čistý, je vnímáno médii i širokou veřejností. To není jen náš pocit. A logicky i za image je odpovědné vždy vedení.
Kdybychom teplický fotbal přestali financovat a něco se stalo s klubem, bude tady pár tisíc naštvaných lidí, kteří budou říkat, že se na to AGC vykašlala. My chceme mít dobré vztahy s veřejností v lokalitě, kde působíme. To je filozofie naší firmy. Ale nelíbí se mi, když vidím, jak se fotbal řídí, jak se rozhoduje o rozdělení peněz, protože organizace fotbalu u nás je odlišná, než ve vyspělých fotbalových zemích Evropy. Mít něco jiného, protože je něco „specifické“ zní obecně podezřele. To platí nejen pro fotbal.

Jak se tam řídí? Co byste chtěli?
My chceme, aby se osamostatnila první a druhá liga, aby se utvořily orgány z klubů, které to financují, i když to bude pod FAČR. Ale profesionální fotbal budou spravovat profesionální týmy. A ne jak je to dnes, kdy zástupci profesionálních týmů nemají rozhodující slovo, jak profesionální ligy řídit. A to je ten hlavní problém.


AGC si v Česku už roky buduje image transparentní, čisté firmy a daří se to. Ale svým spojením s fotbalem se možná ušpiní.
Proto takto vystupuji.

Nechcete se ušpinit.
Nechci být v jednom balíku s touto organizací. My fotbal financujeme, protože to děláme pro lidi v Teplicích.


Mluvíte o společenské odpovědnosti firmy k místu, kde sídlí.
Ano. To je to nejdůležitější. Proto fotbal financujeme i za podmínek, se kterými nesouhlasíme.

Jak vidíte novou sezonu? Vloni to vypadalo, ze FK Teplice míří na evropské poháry.
Evropské pohárové soutěže nám utekly o kousek. V tom je fotbal nevyzpytatelný. Překvapivé výsledky jsme viděli i na nedávném mistrovství světa , a to nejen v zápasu Německo-Brazílie – to byl absolutní šok (pozn.red. 7:1).

To ano. Ale účast v evropských soutěžích sebou nese i finanční bonusy. O to spíš je škoda, že to o kousek nevyšlo.
Až tak mě to nemrzí, i když jsem chtěl, abychom evropské poháry hráli. Víte, mám zásadu, že když něco děláte dobře a poctivě, peníze přijdou samy. A my chceme hrát dobrý fotbal – to je priorita. Navíc výsledek ve srovnání s předchozím rokem, kdy jsme hráli o záchranu, byl úplně skvělý.

To rozhodně. Kdo je strůjcem úspěchu Teplic v minulé sezoně?
To bude více faktorů. Ale zásadní je trenér a realizační tým. Trenér vnesl systém a klid do mužstva, vybral posily, které skvěle zapadly. To vše by ovšem nešlo bez podpory celého vedení klubu.

Tým zůstává téměř stejný, takže novou sezonu vidíte optimisticky?
Tým pokročil v konsolidaci, kterou zahájil vloni, a má předpoklady pro to, aby hrál minimálně stejně dobře jako vloni. Já doufám, že ještě lépe.

Takže letos opět budou Teplice sahat po evropských pohárech?
To bych chtěl. Je to pochopitelně náš cíl.

Co říkáte tomu, že jste pořád osamoceni v tom, že jste zveřejnili platy hráčů?
Pokud to neukládá zákon, je to na rozhodnutí každého klubu. Obecně mě to mrzí a to proto, že někdo opět hovoří o „českém specifiku“, a proto to nejde…

Proč jste to vůbec udělali?
Abychom i v tomhle byli transparentní. Aby nevznikly spekulace, že v Teplicích fotbalisté berou mnohamilionové odměny, což není pravda. A také proto, aby vznikl tlak na hráče, aby diváci řekli tak, když máš takový plat, měl bys něco předvést.

Proč se ostatní kluby nepřipojily?
Nevím. Možná nechtějí provokovat hráče nebo provokovat veřejnost. Myslím, že k tomu stejně u nás jednou dojdeme, jako k tomu došli ve světě. Tam se o tom mluví, tak nevidím důvod, proč by se to nemělo vědět o hráčích v Teplicích. Nemám negativní reakce od hráčů ani od veřejnosti. Myslím, že to je správné.

A jsme-li u fotbalu, AGC vyráběl střídačky na světový šampionát. Líbily se v Brazílii?
To nevím. Ale logicky vzato, je zajímavé pro diváka, když přes skleněné krytí vidí na lavičku. Může odhadovat, co se stane, když vidí trenéra, jak je nervózní a skáče z lavičky nebo který hráč se má svléknout a rozcvičit. To jsou další momenty, které mohou obohatit dojem z fotbalu.

Skleněné střídačky AGC jsou v Brazílii, v Teplicích a ještě někde jinde?
Zatím jsem neslyšel, že by byly jinde. V Teplicích jsou jediné v Evropě.

Nebylo to sklo, ze kterého jsou střídačky, původně sloužit k jinému účelu?
Ano. Krytí hráčských laviček na mistrovství světa byl jistý způsob sponzorství a propagace skla Dragontrail. A to má zajímavější využití. Především je určené pro displeje mobilních telefonů a tabletů.

A když už jsme u skleněných vychytávek, dělali jste i speciální zadní sklo pro hybridní model Porsche 918 Spyder. Jak jste se k tomu dostali?
To sklo je atraktivní už jenom proto, že je pro Porsche, a technicky velmi zajímavé. A my jako největší světový výrobce autoskel, jsme technické podmínky uměli splnit a to sklo jsme vyrobili. Technické nároky na jeho výrobu byly extrémně vysoké. Vzhledem k tomu, že jde o Porsche s hybridním motorem, musejí být veškeré komponenty extrémně lehké, aby vůz měl nízkou spotřebu, ale zároveň bezpečné a funkční. To zaručí chemické kalení a laminování skla, které v AGC děláme.

České divizi AGC se vede dobře, neřkuli nejlépe v rámci AGC?
Automobilová divize jede dobře, obzvlášť tady v Čechách, kde se výroba automobilů koncentruje. Závod v Chudeřicích u Bíliny je největším na výrobu autoskel, který AGC má.
I proto jsme investovali v Řetenicích dvě miliardy korun do nové výrobní linky, což je největší investice celé AGC za posledních deset let. Taková linka nikde na světě neexistuje.

Znamená tak velká investice pro Teplicko, potažmo Česko, že tady AGC zůstává? Protože firma zavřela závody v Itálii, Belgii a Holandsku.
To rozhodně. Takovou linku nikdo neodstaví. Je to velká stabilizace teplického závodu.

Co dělá AGC jinak, než ostatní zaměstnavatelé, že je opakovaně vyhlašována nejlepším zaměstnavatelem Ústeckého kraje a jedním z nejlepších v zemi?
Chováme se v rámci možností velice férově ke svým zaměstnancům. Máme velmi otevřenou komunikaci s odbory. My říkáme zaměstnancům čistou pravdu, i když jde o nepříjemné informace, jako, že musíme šetřit, propouštět, reorganizovat… Jsme transparentní. I když musíme propouštět, máme dobrý systém, za jakých podmínek propouštíme. Já vím, že to každého člověka raní, když přijde o práci, ale snažíme se udělat maximum, abychom našli takové řešení, které bude co nejméně bolestné. A lidé to nakonec dokáží ocenit jako solidní přístup firmy. Snažíme se přiblížit v oblasti sociální komunikaci co nejvíce západním standardům, kde jsou zaměstnanci mnohem více chráněni zákony. A to všechno jsou možná věci, které se odrážejí v tom, že jsme takhle hodnocení v anketách. Nechci ale říci, že to jiné firmy dělají blbě nebo jinak. To nevím.
Prostě jsem rád, že když chodím do fabriky, do provozu mezi naše lidi, že si spolu normálně popovídáme, že si neodplivnou (doufám ani v duchu) a nemají blbé poznámky. To je pro mě důležité.

AGC je úspěšná firma, zaměstnavatel, rozjíždí tady nové investice, ale dá se v Česku podnikat bez korupce?
Tím, že jsme nadnárodní firma, to jde bez problémů. Ten zahraniční kapitál je neskutečně důležitý. A my toho od státu moc nepotřebujeme.
Ale asi před dvěma lety jsem od státu chtěl pobídky na naši novou technologii, protože to je opravdu světový unikát. Následoval zjevný pokus o korupci z vedení Czechinvestu. Předal jsem to Transparency International a ta pak policii. To bylo moje první setkání s „českým prostředím“. Hrozně mě to vytočilo a urazilo. To ale byl jediný případ.
Na druhé straně, abych byl férový, musím ocenit vztah a vstřícnost místních teplických a krajského úřadu, které jednaly tak, jak se podle mě má. Podle zákona a rychle.

Vyšetřila to policie?
Takové věci se složitě vyšetřují. Nevím, jak to skončilo.

Jak to vlastně funguje, když si někdo říká o úplatek?
Tehdejší vysoký manažer Czechinvestu mě pozval na oběd a předal mi něčí navštívenku s tím, že tam mám zavolat. Zavolal jsem, protože mě zajímalo, co se bude dít. Ozval se zaskočený hlas, a proč prý volám. Řekl jsem, kdo mi dal číslo z Czechinvestu a že usilujeme o pobídky. Pak jsme se sešli s tímto člověkem a on mi vysvětlil, jak to chodí… Řekl, že mezi podáním žádosti a konečným rozhodnutím je šedá zóna, kdy se projekt dá anonymním expertům, a že to dokáží udělat tak, aby to vyšlo. Pak mi podal ipad, kam napsal, že za to chce 8 procent z celkové investice, která činila 15 milionů euro. Řekl jsem mu: Nestydíte se? Co to na mě zkoušíte? Víte co? Řekněte těm vašim lidem, že AGC se může na vaše pobídky vys….
Nechci bagatelizovat nebo vytvářet negativní atmosféru, na to jsme my Češi vnímaví, a jen doufám, že to byla výjimka. Víte, korupce je a byla v každém politickém systému a važme si, že o ní můžeme dnes mluvit otevřeně a snažit se ji minimalizovat. V tomto směru jsem optimista i v českých podmínkách.

PROFIL:
Ing.Pavel Šedlbauer (63) je od roku 2005 viceprezidentem evropské skupiny belgicko-japonského sklářského gigantu AGC, která sídlí v Bruselu. V čele české skupiny firmy stojí už čtvrtým rokem. Zároveň je předsedou představenstva Fotbalového klubu Teplice, který AGC vlastní. Je ženatý, má dceru a syna. Žije v Belgii.

 

 

 

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*