Péči o blízkého usnadní příspěvek od státu. Víte, jak si o něj požádat?

Foto: Acme

Často nás okolnosti donutí opustit své zaměstnání a pečovat o vážně nemocného člena rodiny. Aby to nebylo tolik náročné finančně nebo abychom si mohli dovolit pomoc terénní sociální služby, existuje takzvaný Příspěvek na péči. Podle sociální pracovnice Domova seniorů Máchova Markéty Pojtingerové lidé však často netuší, že na něj mají nárok a jak o něj požádat.

Na co a pro koho je tento příspěvek určen?

Příspěvek na péči (PnP) je určen osobám, které nejsou schopny se o sebe samostatně postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivé situace. Peníze získané z příspěvku na péči by v ideálním případě měly dotyčné osobě zajistit finanční prostředky na vypořádání se s poskytovateli sociálních služeb, jako jsou například terénní nebo pobytové sociální služby (pečovatelská služba, osobní asistence, domovy pro seniory). Na základě podané žádosti o příspěvek na péči provede sociální pracovník místní šetření, to znamená, že přijde na kontrolu k vám do bytu. V žádosti je také prostor pro vyjádření lékařských specialistů nebo posudkového lékaře. Žádost lze podat jak elektronicky, tak fyzicky na příslušnou krajskou pobočku úřadu práce. Na PnP se pohlíží z několika úhlů, a to jak zdravotních, tak sociálních.

Kde si o příspěvek požádat?

Požádat si o PnP můžeme na pobočkách úřadu práce v sekci pro osoby se zdravotním postižením. Nejprve je potřeba vyplnit žádost o příspěvek na péči. Tu najdeme na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí v záložce „formuláře“. Zde je možné si žádost stáhnout a vyplnit. Ti, kteří nemají přístup k internetu, nebo si ji nemají kde vytisknout, tak si ji mohou vyzvednout na pracovišti úřadu práce. V Ústí nad Labem se od 1. června nachází v Revoluční 3289/13. Pokud si s vyplněním žádosti nevíte rady, je možné využít Odborného sociálního poradenství nebo požádat pracovníky úřadu práce.

A to je vše?

K základnímu formuláři také náleží další dva oddíly, kde se vyplňuje poskytovatel pomoci. To je buď sociální služba, která pečuje o osobu se níženou soběstačností v přirozeném prostředí klienta, tedy doma. Může to být pečovatel, osobní asistent nebo rodinný příslušník. Popřípadě pomoc s vyplněním zajistí pobytová služba, kde je klient umístěn. O dávku žádá osoba závislá, ne osoba pečující. To znamená, že je třeba, aby byl na formuláři podpis osoby, která péči o sebe nezvládá. Ale samotné dokumenty může odnést na úřad nebo poslat poštou kdokoliv. V žádosti je také prostor pro vyjádření lékařských specialistů. Je možno k žádosti připojit zprávu lékaře nebo si informaci o zdravotním stavu zjistí přímo u obvodního lékaře žádající osoby. Žádost lze podat jak elektronicky, tak fyzicky na příslušnou krajskou pobočku úřadu práce.

Jak dlouho trvá vyřízení příspěvku?

Na základě podané žádosti o příspěvek na péči by měl do třiceti dnů sociální pracovník úřadu práce kontaktovat žadatele o příspěvek a domluvit termín sociálního šetření. Prakticky to vypadá tak, že se sociální pracovnice objedná na konkrétní datum a čas a přijde k žadateli o příspěvek do bytu. Sociální šetření na místě trvá od 30 do 90 minut v závislosti na míře soběstačnosti žadatele, jeho schopnostech a náročnosti péče. Sociální šetření vede sociální pracovnice z úřadu práce především jako rozhovor s žadatelem. Informace případně může doplnit a uvést na pravou míru i pečující osoba. Proto je vždy lepší, když je u tohoto rozhovoru pečující osoba přítomna. Stává se totiž, že osoby, kterých se šetření přímo týká, mají sklony svoji situaci zlehčovat a tím třeba i zatajují míru svých skutečných obtíží. Proto je třeba uvést rozsah činností, se kterými musí pečující svému blízkému pomáhat. Na PnP se totiž pohlíží z několika úhlů, a to jak zdravotních, tak sociálních.

Co se hodnotí?

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a) mobilita (pohyblivost) – vstávání a usedání, pohyb po nerovném povrchu, chůze po schodech nebo používání dopravních prostředků.

b) orientace – poznávat a rozeznávat sluchem a zrakem, orientace v čase a místě, orientace v obvyklých situacích a také přiměřená reakce na ně.

c) komunikace – mluvená, srozumitelná řeč, písemná komunikace, porozumění všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům.

d) stravování – naporcování, naservírování stravy, konzumace hotového nápoje, dodržování stanoveného dietního opatření.

e) oblékání a obouvání – výběr oblečení dle denní doby a ročního období, obléknout se, obout se.

f) tělesná hygiena – umýt a osušit si jednotlivé části těla, provádět ústní hygienu, oholit se.

g) výkon fyziologické potřeby – použití WC, používání hygienických pomůcek.

h) péče o zdraví – dodržovat stanovený léčebný režim, užívat potřebné léky.

i) osobní aktivity – volnočasové aktivity, udržování mezilidských vztahů – rodina, přátelé.

j) péče o domácnost – nakládání s penězi, manipulace s předměty denní potřeby, běžný nákup, údržba domácnosti v čistotě.

Na základě ne/naplnění těchto základních životních potřeb se odvíjí také zařazení do konkrétního stupně závislosti od I. po IV. stupeň, s čímž samozřejmě souvisí i výše příspěvku na péči. Kritéria pro zvládnutí základních životních potřeb se liší u osob do 18 let věku a u starších 18 let věku.

Jaká je výše příspěvku?

Výše příspěvku pro osoby do 18 let za kalendářní měsíc: V případě lehké závislosti mluvíme o stupni I a jde o částku 3 330 korun, v případě středně těžké závislosti jde o stupeň II a částka činí 6 600 korun, stupeň III je těžká závislost a částka 13 900 korun, v případě úplné závislosti jde o stupeň IV a částka činí 19 200 korun.

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let za kalendářní měsíc je 880 korun, jde-li o lehkou závislost, stupeň I, 4 400 korun, jde-li o stupeň II a středně těžkou závislost, 12 800 korun, jde-li o stupeň III a těžkou závislost a 19 200 korun, jde-li o stupeň IV a úplnou závislost.

Je na příspěvek nárok, když je třeba nemocný hospitalizovaný?

V případě hospitalizace je příjemce příspěvku povinný vše písemně nahlásit příslušnému úřadu do 8 dnů. Stejně jako je pak povinen nahlásit i následné propuštění z nemocničního zařízení.

Bc. Markéta Pojtingerová, sociální pracovnice

e-mail: pojtingerova@dsmachova.cz


Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*