Proč dostal architekt Josef Mocker vyhazov z Ústí?

Zdroj: muzeumusti.cz
Po sto dvaceti letech odkrývá ústecké muzeum nelichotivý důvod, proč jeden z nejvýznamnějších stavitelů katedrály svatého Víta v Praze a autor rekonstrukce Karlštejna Josef Mocker nedokončil přestavbu městského kostela v Ústí nad Labem (dnes známého jako kostela se šikmou věží). Při přípravě aktuální výstavy „Cizí dům“ o architektuře českých Němců vyšlo totiž najevo, že ho ústečtí radní vyhodili v atmosféře nacionálních nepokojů roku 1897, protože prý nadržoval Čechům.

Bezmála patnáct let pracoval architekt Josef Mocker na zakázce v Ústí nad Labem. Místní radní si ho vybrali pro plánovanou přestavbu starého gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože to byl „dómarchitekt“ tedy stavitel katedrály, nejlepší z nejlepších. To on učinil z  ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji znají současníci. Historický chrám sjednotil v duchu gotiky, zbavil novějších přístaveb a zejména zvýšil věž o třetinu ohromující jehlancovou střechou.

Památka sice něco ztratila na autentičnosti, avšak získala reprezentativní vzhled odpovídající rostoucímu významu města coby industriálního a dopravního centra severních Čech. V roce 1898 však překvapivě dokončovací práce přebírá vídeňský architekt litoměřického původu Anton Weber. Jeho dílem je zejména monumentální kamenný vstupní portál ve věži. „Netušili jsme, co stálo za touto výměnou. O přestavbě kostela se napsalo hodně, dokonce mu bylo věnováno i zvláštní číslo prestižního odborného časopisu Allgemeine Bauzeitung, ale o tomto nebyla nikde ani zmínka,“ poznamenal historik muzea Martin Krsek.

Autorka výstavy Cizí dům kunsthistorička Věra Vostřelová však narazila na drobnou noticku v  dobovém tisku z června 1897. Odhaluje, co popudilo ústecké radní natolik, že slavného architekta bez pardonu vykopli. Důvodem byl novinový článek, který Mockera vinil, že coby čelní představitel památkové ochrany v Praze nezkritizoval osekání německého nápisu z  historické kašny na Betlémském náměstí. „Roku 1897 se vyhrotil spor mezi Čechy a Němci o tzv. Badeniho jazyková nařízení, která prohlubovala zrovnoprávnění češtiny na úřadech. Pro úředníky z řad českých Němců by znamenala rychle se naučit česky nebo přijít o práci. V této vypjaté atmosféře německé vedení ústecké radnice označilo Mockerův postoj za nacionální, pročeský,“ vysvětlila dobové okolnosti Vostřelová.

Tento příklad slouží na výstavě Cizí dům jako ilustrace nacionalizace architektury v Českých zemích. Právě Josef Mocker, narozený v  severočeských Cítolibech v německojazyčné rodině byl paradoxně terčem obou stran konfliktu, jak německého tak českého nacionalismu. Patřil totiž k architektům, kteří se nacionálně nevyhraňovali a cítili se především jako Rakušané. Zemřel dva roky po ústeckém „vyhazovu“.  Výstavu „Cizí dům“ Architektura českých Němců 1848-1891 prodlužuje Muzeum města Ústí nad Labem do 30. dubna 2017.

Muzeum města Ústí nad Labem

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*