Robinson Mirek: Na ostrově jsem hodně věcí v životě přehodnotil

Šestadvacetiletý nepřehlédnutelný sympaťák Mirek Hotový z Ústí vypadl v novácké reality show Robinsonův ostrov těsně před finále. Pobyt na plážích na Filipínách není dovolená, jak se může na první pohled zdát. Bez strategie by ve hře nikdo neuspěl.

Proč jste se přihlásil do Robinsonova ostrova?

Jednou se mě můj dobrý kamarád zeptal, jestli bych s ním jel na casting do Prahy, že se mu samotnému nechce. Řekl mi, že jde o Robinsonův ostrov. Viděl jsem asi dva díly amerického Survivoru a ten formát mě dost zaujal. Tak jsem si řekl, proč to nezkusit.

Bylo to asi jedno z největších dobrodružství vašeho života, co se vám honilo hlavou?

Co se mi honilo hlavou při pobytu na ostrově, se značně měnilo s přibývajícím časem. Zpočátku jsem to bral jako výlet na Filipíny a v případě brzkého vyloučení super dovolenou. Postupem času se mi hra dostala pod kůži a čím dál jsem byl, tím víc jsem chtěl postupovat. Mimo hru jsme měli dost volného času na přemýšlení a troufnu si říct, že každý z nás na ostrově hodně věcí ve svém životě přehodnotil.

Které vaše vlastnosti vám ve hře nejvíce pomohly, a jaké naopak byly na překážku?

Zpočátku mi ve hře hodně pomohlo, že jsem dokázat splynout a příliš na sebe neupozorňovat. Přes mou výraznou postavu se mi tak podařilo jevit se ostatním jako někdo, koho není potřeba vyhazovat hned. Tuto pozici jsem využil a v pozdější fázi hry, kdy si ostatní hráči usmysleli, že už bych mohl jít domů, to pro ně nebylo tak snadné uskutečnit. Překážkou mi zpočátku byla do jisté míry sociální inteligence. Věnoval jsem se klasické kulturistice a byl jsem ve svém životě velký individualista. Pochopit myšlenkové pochody lidí a naučit se s nimi hrát nebylo zpočátku snadné.

Jaké bylo na takovou dobu opustit své nejbližší?

Měsíc se nemusí jevit jako příliš dlouhá doba. Nicméně opustit své blízké bez jakékoliv možnosti je kontaktovat nebylo vůbec lehké. O to víc, když má člověk na ostrově tolik času, a uvědomuje si, jak moc jsou pro něho ti nejbližší důležití.

Nastal okamžik, kdy jste toho měl opravdu dost?

Hra se pro mě nevyvíjela vždy tak, jak bych si přestavoval. V tomto ohledu jsem byl občas trochu frustrovaný. Jeden z velkých zlomů v mé hře nastal po vyřazení Martina, kdy jsem následně musel naprosto oddělit osobní a herní rovinu. Zároveň jsem si uvědomoval, že moje pozice není zrovna nejlepší, a tak jsem se rozhodl si tu hru zahrát naplno, ať už to dopadne jakkoli.

Měl jste na ostrově někoho, komu jste fakt důvěřoval?

Na ostrově nemůžete plně důvěřovat nikomu. To byste byl hodně slabý a naivní hráč. Nic-méně byly herní momenty, kdy jsem měl důvěru, že na čem se dohodneme, bude platit. Určitě můžu uvést Martina, Báru, Zinu nebo Bizona.

Jak je důležitá ve hře strategie? Měl jste pokaždé jasno, co chcete dělat?

Ve hře je strategie určitě důležitá, nicméně stejně nikdy nemáte jistotu dalšího vývoje. Robinsonův ostrov je krásný v tom, že ty, kteří si myslí, že jsou nahoře a mají vyhráno, čeká nejtěžší pád. Asi jako v životě.

Šel byste do podobné hry znovu?

Určitě bych šel do podobné hry znovu. Byla to obrovská životní zkušenost, která mě hodně posunula, a každému bych ji přál.

Je vidět, že rád cvičíte, pomohlo vám to na ostrově?

Sportuji celý svůj život a na ostrově mi to rozhodně pomohlo, co se týče výzev. V sociální hře vám na druhou stranu fyzická zdatnost nemusí hrát příliš do karet a ostatní snadno můžou nabýt pocitu, že jste silný hráč a je potřeba se vás zbavit.

Dostal jste se opravdu daleko, ale nevyšlo to, jaký jste z toho měl pocit?

Přestože jsem nedosáhl až na vrchol, hra mi toho hodně dala. Bude to znít možná lacině, ale dostal jsem víc než dva a půl milionu. Vím, že jsem hrál, jak nejlépe jsem dovedl, a myslím, že jsem předvedl velké tahy. Právě proto jsem i po vyřazení spíše oslavoval, užíval si hory jídla a filipínské slunce.

Vedete nějaké tréninky? Kde si s vámi případně zájemci můžou zacvičit?

Určitě ano. Jsem osobní trenér a fitness instruktor. Momentálně si se mnou mohou zájemci zacvičit v týdnu na Praze 6 a o víkendech v Ústí nad Labem v nově otevřeném Fitness by Věra a v Krupce v GymFitu.

Pracujete jako policista, nebyla účast ve hře nějak na překážku v práci?

V současné době jako policista již nepracuji a věnuji se naplno trenérské činnosti. V práci jsem si kvůli ostrovu vybral celou dovolenou a další týden neměl naplánované směny. Bývalý vedoucí mi v tomto ohledu vyšel vstříc a zařídit se to dalo.

Žijete v Ústí, jak se vám ve městě líbí? Máte svá oblíbená místa, kam rád chodíte?

V Ústí nad Labem jsem žil celý svůj život a nejoblíbenější místo je pro mě u nás doma na Bukově. Máme odtud výhled na celé město a okolí je nádherně zelené. Za domem máme les. Přestože nejsem velkým fanouškem dlouhých procházek, mám rád výhled z Mariánské skály nebo hrad Střekov. Miluju jídlo a tak nejde nezmínit Rychtu v centru a Krušnohorskou restauraci u nás ve Všebořicích.

A jaké máte plány na léto?

V létě budu pracovat a občas se koupat. Máme ještě naplánované nějaké srazy s Robinsony a rýsují se i další věci. Uvidíme, zda to vyjde.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*