Historie města Ústí nad Labem se píše, dle kronikáře Kosmase zrodem Přemyslovců, již více než tisíc let, přičemž na město bylo Ústí povýšeno nejspíše Přemyslem Otakarem II. již v polovině 13. století.
Za tuto dlouhou dobu se město více či méně rozšiřovalo, získávalo i ztrácelo svou slávu a bohatství, stejně jako obyvatelstvo, které se v nejlepších letech města přehouplo přes stotisícovou hranici. Několika obyvatelům se však dostalo zvláštního věhlasu, ať již na poli uměleckém, válečném či sportovním. Některé ze sportovních osobností moderní éry si krátce přiblížíme.
Hrdina z Nagana Jan Čaloun
Jedním z nejúspěšnějších ústeckých rodáků na hokejovém poli je bezpochyby Jan Čaloun. Nyní třiačtyřicetiletý matador českého hokeje strávil valnou část své aktivní kariéry, kterou ukončil v roce 2010, v zahraničí. V zápisníčku mu ovšem nechybí ani extraligová kolonka, kterou zdobí Chemopetrol Litvínov, v jehož dresu se stal i nejlepším střelcem extraligové sezony. Většinu kariéry nicméně strávil v zámořských soutěžích či ve finské nejvyšší soutěži, kde s Helsinkami získal i mistrovský titul.
Právě Finsko Čalounovi svědčilo nejvíce, když zde několikrát vyhrál kanadské bodování jak základní části, tak nadstavbové play-off, byl zvolen do All-Stars a vyhlášen nejlepším hráčem ligy. Nepřekvapí tak, že v těchto letech působil i v reprezentaci, se kterou získal olympijské zlato v Naganu a zlato taktéž z mistrovství světa v Norsku o rok později. Třešničkou na dortu mohla být ještě trofej za domácí extraligu, ve které se na sklonku kariéry znovu objevil. Ta mu však v dresu Pardubic těsně unikla a skončil druhý. Kruh se ovšem uzavřel a svou kariéru ukončil po krátkém působení v Ústí nad Labem znovu v dresu Litvínova.
Svou aktuální pozici v hokejovém Ústí nad Labem směřuje intenzivně na děti. Nespokojenost s jejich zájmy ve světě elektroniky dává otevřeně najevo a snaží se zaujmout například hokejovým kempem, který i z pozice trenéra mládeže pořádá a nabádá tak mladé hokejisty k životu v pohybu namísto za obrazovkou počítače.
Od každého trochu zvládá Milan Hejduk
O chlup mladší než Čaloun je jiný hokejový velikán, který o sportovní úspěchy neměl nikdy nouzi. Hned svou první dospěláckou sezonu byl Milan Hejduk vyhlášen nováčkem extraligy, když jeho Pardubice získaly stříbrnou medaili. Právě město perníků bylo dlouho jeho domovem, stejně jako americké Colorado, kde v dresu Avalanche strávil dlouhých čtrnáct sezon. Dlouhodobá štace přinesla i své úspěchy, když se stal na přelomu tisíciletí i vítězem Stanley Cupu, následně nejlepším střelcem NHL a při krátkém návratu do vlasti znovu s Pardubicemi mistrem ligy.
Svou hokejovou zručností si řekl také o reprezentační pozvánku, kterou přetavil v bronz z mistrovství světa a zlato z olympiády v Naganu téhož roku. Úspěchem skončily i bronzové olympijské hry v Turíně. Jeho práci ocenili také odborníci hokejové tematiky, kteří mu přidělili Zlatou hokejku. Svou kariéru ukončil po vleklých problémech s kolenem před dvěma lety po 249 zápasech v domácí nejvyšší soutěži, ke kterým přidal 45 utkání vyřazovací části. V zámoří si přišel na 1020 utkáních a dalších 112 v play-off.
Ani po konci kariéry ovšem na hokej nezanevřel a dostal se do pozice trenérské. Jeho hlavním zájmem jsou však synové, dvojčata, kterým dopřál i vlastní ledovou halu pro zdokonalování.
Evropské toulky a Jiří Jarošík
Vytáhlý fotbalový obránce se během své kariéry stal důležitou oporou nejednoho evropského celku, svou úlohu si splnil i v reprezentaci, často se ovšem ocitl bez angažmá. I přes to všechno může nyní osmatřicetiletý fotbalista Jiří Jarošík za svou prozatímní kariérou sklízet příjemné plody své práce. Velkých výsledků dosáhl v českých lukách a hájích zejména s pražskou Spartou, se kterou si připsal hned čtyři mistrovské tituly, úspěch sklidil i v následné štaci v CSKA Moskva, kde si také přišel na titul, ovšem v závěru jej pronásledovaly mírné hořkosti, ty vyřešil na krátkou dobu přestup do Chelsea, kde však také nedostal dostatek příležitostí, i přesto v jeho resumé titul po půlročním působení lze nalézt. Výrazně úspěšnější pak byla štace v Celticu Glasgow, ve kterém titul dokázal i obhájit.
Následovaly však méně výživné časy, nakrátko došlo i k návratu do Sparty, přišel i přestup do druhé španělské ligy a následně dlouhá fáze bez angažmá. Během této doby si svou kondici udržuje přípravou s fotbalisty Ústí nad Labem, na které nezanevřel, ovšem na druhou českou ligu se v rodném městě necítí. Jeho přítomnost by nicméně příznivě mohla ovlivnit slabou sezonu, kterou Arma v jarních bojích prožívá, nejen z hlediska výkonu, ale i fanouškovské základny.
Krásným příkladem vzájemného působení fotbalisty se svým rodištěm je Cristiano Ronaldo a Madeira. Ač na malém souostroví žádné velké fotbalové kroky neudělal (udělal tam však ty základní první krůčky k fotbalu), vždy se k domovině hrdě hlásil. Hvězdný útočník Realu Madrid, portugalské reprezentace, několikanásobný držitel zlatého míče či exkluzivní člen týmu PokerStars a milovník rychlých drahých vozů se nedávno dočkal uznání odpovídající jeho fenoménu, když mu doma odhalili bronzovou sochu v nadživotní velikosti. Ač se okamžitě vznesla vlna kritiky a kontroverzních reakcí, může toto být příkladem vzájemného vztahu jednotlivce s celým ostrovem.
„Šéf“ Ivan Hlinka
Hokejovou legendou se nejen v regionu Ústí, zejména tedy v Litvínově, ale i po celém Česku a Slovensku je hokejový útočník a trenér Ivan Hlinka. Velmi úspěšný hokejista, který ke třem zlatům z mistrovství světa přidal dalších 8 medailí, tak jako olympijské stříbro a bronz, si vedl neméně úspěšně i jako trenér, kdy jeho působení u reprezentace s pěti medailemi ze světového šampionátu okořenilo zejména zlato z Nagana, kdy tým papírových outsiderů dovedl až k historickému úspěchu. V trenérské roli se podíval i do zámoří, kde působil u tučňáků z Pittsburghu, následně v ruském Avangardu Omsk.
Když se jeho trenérský kruh měl u reprezentace znovu uzavřít, zastihla jej bohužel vážná dopravní nehoda, kterou nepřežil. O jeho velikosti v českém hokejovém světě svědčí nejen místo jeho spočinutí mezi dalšími legendami na pražských Olšanských hřbitovech, ale i přejmenování zimního stadionu v Litvínově, kde dlouhou dobu působil v hráčské i trenérské pozici.
Přidat komentář