Tomáš Sobecký: Zápasit jsem začal, abych se vybil


Sportovec tělem i duší, hasič a nyní i držitel medailí ze Světových policejních a hasičských her je sympaťák a rozhovor s ním nás zavede nejen do Ameriky, ale také na Moravu a do Chabařovic na Ústecku.

Jaké byly Světové policejní a hasičské hry v Los Angeles? Kolik účastníků z kolika zemí tam vlastně bylo?

Byla to pro mě úžasná sportovní akce, kde se sešlo zhruba 10 tisíc sportovců z celého světa, kolem 70 zemí. Čechů nás bylo 12.

A jak vás napadlo se zúčastnit?

Můj bývalý reprezentační kolega v řecko-římském zápase, Jan Hocko, se těchto her pravidelně účastní, a tak po mém nástupu k HZS bylo jasné, že se na tyto hry také připravím a společně s dalšími kolegy do LA odcestujeme.

Získal jste zlatou a stříbrnou. Počítal jste s medailí, když jste na hry jel?

Rozhodně jsem se nejel jen podívat a zúčastnit, ale určitě pro cenné kovy, hlavně v řecko-římském zápase, kterému jsem se věnoval před nástupem k hasičům vrcholově. Stříbrná medaile z Ultimate fire fihgter v soutěži družstev byla velkým překvapením.

Co jste prožíval, když jste zjistil, že jste první?

Neskutečnou úlevu, že to mám za sebou, spojenou s ohromnou radostí, že jsem to dokázal.

Stihl jste si prohlédnout Los Angeles? Zaujalo vás tam něco? Dá se život v USA srovnat s tím v Česku?

Projeli jsme si pouze Beverly Hills, kde jsme se zastavili u amerických kolegů na místní centrální stanici, Santa Monica beach, Muscle beach a Manhattan beach. V USA je samozřejmě jiný styl života a určitě bych tam žít nechtěl. Já mám to svoje „doma“ u nás v České republice.

Měl jste během her nějaký speciální jídelníček? Nebo jste si dopřával tradiční americké hotdogy a hamburgery s hranolky?

Před samotnou soutěží jsem měl upravený jídelníček kvůli váhové kategorii, ve které jsem soutěžil – řecko-římský zápas do 75 kg, volný styl – 74 kg. Po zápase jsem již stravu neřešil, a tak jsem si samozřejmě i tyto americké neřesti dopřál.

Další Světové policejní a hasičské hry budou zase za dva roky, máte v plánu se zúčastnit?

Pokud seženu finanční prostředky a budu zdráv, tak určitě. Bude to opět daleko, tentokrát v Číně.

Vyhrál jste v řecko-římském zápase. Co vás na něm baví?

Všechno. Je to sport, kde je potřeba mít nejen sílu, ale také taktiku, obratnost, vytrvalost, svůj styl boje.

Kdy jste se zápasením začal?

Ještě na základní škole.

Co vás k tomu vedlo?

Možnost se vybít (smích).

Jak se vyvíjela vaše sportovní kariéra?

Začínal jsem v Ostravě, po střední škole jsem nastoupil do Sportovního střediska Ministerstva vnitra v Praze jako mládežník, po vojně zde jako profesionální sportovec.

Čím jste chtěl být jako malý kluk? Hasičem?

Hasič, zedník, popelář.

Měl jste už strach při nějakém zásahu? Říká se, že před ohněm člověk prostě neuteče…

Nemívám strach, ale respekt.

Proč hasiči v Česku nemají takový kredit jako třeba právě ti američtí?

Já si myslím, že čeští hasiči mají důvěru lidí.

Máte od ohně nějaká zranění? A ze zápasu?

Při výkonu služby jsem si na štěstí ještě žádné zranění nezpůsobil. A ze zápasu? Spousty. Zlomené chrupavky uší, různé drobné zlomeniny, pohmožděniny, odřeniny, škrábance. Zápas je velice tvrdý a kontaktní sport.

Máte manželku a děti, jsou také sportovně založení?

Jsem ženatý a mám dvě děti –Kačka 10 let a Terezka 3 roky. Manželka je bývalá vrcholová sportovkyně v atletice. Nyní se hlavně věnuje canicrossu – běhu se psem, kde má zlatou a stříbrnou medaili z Mistrovství Evropy. Naše holky ji na těchto závodech doprovází a i ony od prvních krůčků se psy závodí. Každý máme svoji specifickou přípravu, a tak toho společně moc nenasportujeme.

Pocházíte z Moravy, proč jste se přestěhoval do Ústí?

V Praze jsem se seznámil se svou manželkou, která má tady v Ústí rodinu.

A jak se vám na Ústecku líbí?

Krušné hory a České středohoří mají své kouzlo.

Co přímo Ústí nad Labem, když ho srovnáte s rodnou Ostravou?

Je to o nejbližších, přátelích a známých. Pokud je máte kolem sebe, je vám dobře všude.  Ústí se mi stalo domovem. Zde mám skvělé domácí zázemí a spoustu dobrých přátel.

Máte ve městě nějaké oblíbené místo, kam rád chodíte?

Bydlíme v rodinném domečku v Chabařovicích. Svůj volný čas trávím buď doma s rodinou, nebo sportem. Oblíbeným místem, kromě posilovny,  je jezero Milada, kam chodím běhat.

Jaké máte plány do budoucna?

V rámci zaměstnání dál reprezentovat české hasiče. Dům jsem postavil, strom zasadil, tak už zbývá jen zplodit syna 🙂


Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*