Ústečtí archeologové učinili zajímavý objev

Archeologové ústeckého muzea provádí výzkum na pravěké polykulturní lokalitě na katastru zaniklé obce Hrbovice na Ústecku. Na ploše asi dvou hektarů, kde má v  budoucnu vyrůst skladovací hala firmy CTP, bylo zjištěno rozsáhlé pravěké sídliště a menší kostrové pohřebiště z pozdní doby kamenné (eneolitu) a též sídliště z mladší až pozdní doby bronzové.

„Jde zřejmě o jedno z dosud největších sídlišť kultury nálevkovitých pohárů v severozápadních Čechách. V jedné ze sídlištních jam byl dokonce objeven depot keramických nádob. Všechny nádoby byly v jámě na sebe poskládány dnem vzhůru a překryty zeminou. Jedná se o výjimečný nález,“ říká Luboš Rypka, archeolog pověřený vedením výzkumu.

K této osadě může patřit i polokruhový dvojitý palisádový žlab, zachycený po skrývkách v horní severní části plochy, který bude teprve předmětem navazujícího výzkumu.

„Jde o vůbec první pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů na Ústecku, zkoumané a náležitě zdokumentované profesionálními archeology a navíc takto bohatě vybavené. Dosud jsme měli v archeologické sbírce muzea jen několik jednotlivých starších nálezů nádob bez bližších nálezových okolností a bez jakékoliv dokumentace,“ prozrazuje kurátorka archeologické sbírky Eliška Wiesnerová, zástupce vedoucího výzkumu a vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea.

„O něco jižněji zachycený půdorys dlouhého domu loďkovitého tvaru vymezený dvěma podélnými žlaby a dvěma vchody v protilehlých delších stranách by podle analogií ze severního Maďarska mohl patřit rovněž této kultuře, stejně tak jako několik dalších sídlištních jam. Pokud se naše domněnka ukáže jako pravdivá, šlo by o vůbec první zachycený půdorys dlouhého domu tohoto typu v České republice. Jde ale zatím jen o předběžnou interpretaci,“ doplňuje Luboš Rypka.

V současné době je spodní část plochy předávána stavařům a výzkum se pomalu přesouvá do horní severní části, kde byly po skrývkách zachyceny sídlištní objekty z období lužické kultury, náležející svým trváním do mladší až pozdní doby bronzové (cca 1300 – 800 př. Kr.).

„Dosud jsme v dolní jižní části plochy prozkoumali a kresebně a fotograficky zdokumentovali kolem 450 archeologických objektů, převážně sídlištních jam, nyní se přesunujeme do horní části plochy, kde bude objektů zřejmě ještě o něco více. Již nyní zde máme podchyceno kolem 130 sídlištních objektů a to v této části plochy teprve začínáme,“ objasňuje Karel Svoboda, hlavní technik výzkumu.

Na terénní část naváže v brzké době laboratorní zpracování nálezů a vědecké vyhodnocení celého výzkumu. Kosterní pozůstatky převezme k dalším analýzám antropolog. Ústecké muzeum plánuje řadu analýz, které napoví více o přírodních a životních podmínkách ve zkoumané lokalitě. Výzkum by měl v horní části plochy pokračovat ještě minimálně dva měsíce.

„Do konce roku bychom chtěli zbylou plochu předat investorovi, aby mohl i zde pokračovat ve stavebních pracích. Archeologická sbírka Muzea města Ústí nad Labem bude obohacena o nálezy z období, která jsme dosud ve sbírce zastoupeny neměli vůbec, nebo jen v několika málo předválečných náhodných nálezech. Jde o významnou a vědecky cennou akvizici. S výsledky výzkumu a nejzajímavějšími nálezy budeme postupně seznamovat širokou veřejnost,“ uzavírá Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*