Ústí by mohlo mít od října historicky první senátorku. Jaroslava Doubravu chce v horní komoře Parlamentu vystřídat Věra Nechybová. Její kandidaturu ohlásilo Ústecké fórum občanů. Ekonomka a projektová specialistka, bývalá ústecká primátorka a náměstkyně primátora se dlouhodobě snaží o odstranění sociálních nespravedlností, zneužívání sociálních dávek, věnuje se boji s obchodníky s chudobou a vystupuje proti přehnané toleranci ve vyloučených lokalitách. Jako místopředsedkyně Krajské rady seniorů Ústeckého kraje prosazuje zájmy a ochranu seniorů.
Senát a celý Parlament ovládají bloky velkých politických stran. Jakou máte šanci do tohoto světa proniknout?
Nechci nikam pronikat. Usiluji o důvěru obyvatel ústeckého regionu, abych je mohla v Senátu zastupovat. O důvěře a hlasech rozhodují jednotliví občané, ne pražské partaje.
Proč by tedy měli lidé dát hlas právě Vám?
Obyvatelé Ústecka, stejně jako celé naší země, řeší zásadní otázky – čím a za kolik topit, jak se válka na Ukrajině promítne do našich životů, šílenou inflaci, drahý benzín, naftu, potraviny. Vše se najednou sečetlo a doba je nejistá. Vláda je dosti váhavá a možná čeká, že si lidi nějak poradí. Jsem na straně těch, kteří se už pomalu blíží k okraji existenční propasti. Moji podporu budou mít zákony a opatření, které zabrání ještě většímu rozevírání nůžek mezi bohatými a ostatními občany, učiteli, zaměstnanci, živnostníky, důchodci. Chci odstraňovat bariéry pro dosažení slušného života pracujících, rodin s dětmi, seniorů a také bariéry rozvoje měst a obcí. To v celé škále zákonů a projektů. Jako žena, matka, babička tyto problémy velmi silně vnímám. Chci být senátorkou, protože každý člen senátu může navrhnout zákon, a když získá podporu, zákon prosadí. A to není v silách jednotlivců ani primátorů.
Jakým oblastem se tedy chcete, v případě zvolení, v Senátu věnovat?
Rozhodně nejsem expertkou na zahraniční politiku nebo armádu. Vedle pečlivé legislativní práce, důsledné kontroly norem ze sněmovny mám tři oblasti, kterým se chci věnovat. První je problematika spravedlivé sociální podpory v celé škále dávek. Protože je málo lidí a špatná legislativa, nárokují si finanční podporu i lidé, kteří dovedli k dokonalosti způsob, jak z dávek udělat trvalý příjem na úrovni mzdy za práci, lidé, kterým ani nezáleží na vzdělání svých dětí. Sociální pomoc je u nich zhmotněna jen do peněz. Prostě nechtějí dělat. To musíme odstranit. Kdo nedělá nebo nedává děti do školy, nemá mít nárok na dávky.
Z tohoto problému se současně stává problém bytový – příplatků na bydlení, rozrůstání vyloučených lokalit, bezpečnostní – drobná kriminalita, nepořádek v ulicích, a městský a obecní – špatná pověst, demoralizace a odchody obyvatel, ztráta hodnoty nemovitostí. Mám neocenitelnou zkušenost z vedení města Ústí nad Labem a vím, kde legislativní „tesař“ nechal díru.
A ta druhá oblast?
Ta je dána mojí aktivitou pro seniorskou komunitu. Zdálo by se, že pokud jde o růst penzí, mohou být senioři spokojeni. Nemohou. Rekordní inflace a růst cen energií a nákladů spojených s bydlením dříve získané výhody zcela smazaly. Úroveň penzí v poměru k cenám, které nemohou ovlivnit, je nižší než kdykoliv za posledních deset let. Do takzvané energetické chudoby spadly tisíce seniorů v regionu, nevíce je to znát na peněženkách osamělých seniorů. Město a obce se jim snaží pomáhat se žádostmi o podporu z úřadu práce, ale ta není dostačující, protože s nárůstem cen základních potravin jsou jejich rozpočty v mínusu. Penze už nestačí, a kdo nemá našetřeno, je v úzkých. Stát frontu na dávky spolu s těmi, kteří je mají mnoho let jako mzdu, je ponižující.
Chci, spolu se stejně smýšlejícími politiky, prosazovat vyšší stupeň ochrany seniorů při razantním zdražení základních životních potřeb, prostá valorizace důchodů na takové krize nestačí. Chci výrazněji podpořit podmínky pro domácí zdravotní péči a pečovatelské služby. Ale aktivní senioři by také měli dostat více prostoru ve svých městech a obcích zapojením do spolurozhodování samosprávy. Důchodce nepatří jen na lavičku v parku.
A oč jde do třetice?
O regionální rozvoj, o kvalitní legislativu pro stavitele, pro města a obce, o lepší podmínky pro projekty obnovy infrastruktury, o více peněz do městských a obecních rozpočtů pro služby občanům. Lidé si mohou postavit dům nebo koupit byt, ale chodníky, silnice, školky, školy, hřiště, vodovody, kanalizaci, svozy odpadu a rozumnou dopravu sami nepořídí. Jen na Ústecku je deficit stavu infrastruktury v řádech miliard. Chtěla bych se také podílet na normách, které umožní rychlejší demolice vybydlených domů ve vyloučených lokalitách, aby se lokality proměnily s novou výstavbou.
Když už hovoříte o penězích městům … Prosadila jste v Ústí zrušení poplatku za svoz odpadů. Vaši oponenti to považují za nerozumné.
Já to stále považuji za správné. Kdysi ODS slíbila za výrazné zvýšení daně z nemovitostí do městské kasy odpuštění poplatků za svoz odpadu. A co se stalo? Příjem z daní z nemovitostí do městského rozpočtu vzrostl z nějakých 25 milionů na 75 milionů korun, ale na druhou část slibu se zapomnělo. My jsme to napravili. A dnes, v krizi rodinných rozpočtů, to může lidem pomoci. Spíše mě trápí skutečnost, že se vedení města vzdalo příjmů z už regulovaného hazardu. V horizontu pěti let jde o stovky milionů, které Ústí mohlo mít na lepší zoo, na chodníky a děravé silnice.
Jaká bude vaše předvolební kampaň?
Skromná, ale hodně kontaktní. Jsem ráda mezi lidmi, raději naslouchám, než přesvědčuji. Dělala jsem to jako primátorka, dělám to tak jako zastupitelka, pracuji tak i pro seniory a i jako senátní kandidátka budu s lidmi na ulicích. Nebo v hospodách (smích). Těším se na to.
Přidat komentář