Zdeněk Frelich: Naše sklo zachraňuje životy

Country manažerem skupiny AGC v České republice se letos stal osmapadesátiletý Zdeněk Frelich. Bývalý dlouholetý country manažer Pavel Šedlbauer zůstává předsedou představenstva společnosti AGC Flat Glass Czech.

Současně jste country manažerem AGC v Česku, ředitelujete v závodě v Oloví. Tam jste vyvinuli speciální protipožární skla?

Protipožární skla byla vyvinutá v rámci evropské AGC. My jsme v Oloví zaváděli kompletně novou technologii a výrobní linku. V podstatě jsme na zelené louce postavili fabriku.

V čem je to protipožární sklo unikátní?

Ve světě jsou tři hlavní výrobci těchto skel. Je unikátní v tom, že pokud někde vypukne požár, vy za ním můžete být třeba půl hodiny, hodinu a máte čas na to se evakuovat.

Skutečně sklo zadrží požár? Kolika stupňový oheň může být?

Může to být požár až třeba 1000 stupňů Celsia. Dám vám příklad. Máte hotel a restauraci. Hotelová část musí být oddělená od té restaurační. Moderní architekt řekne, že chce mít dělicí stěnu skleněnou, aby návštěvníci viděli na přípravu jídel. Hasiči ale budou žádat, že chtějí zajistit vyšší bezpečnost, aby lidé měli čas se evakuovat, kdyby se něco stalo. A my umíme vyrobit takové sklo, které tyto požadavky splňuje. Jeden druh protipožárního skla, který každý zná a dřív se hodně používalo, je drátosklo. To požár oddělí. Má ale i nevýhodu, že sálá, a v důsledku toho začne být v té místnosti horko a nedýchatelno. Kdežto sklo z Oloví se sice při požáru zahřeje, ale metr od něj můžete normálně být. Propouští teplo jen v omezené míře, jako například když doma pečete v troubě. Tím pádem umožňuje pohodovou evakuaci.

Vy jste v AGC také zaváděl výrobu ultratenkých skel. Dokonce v Číně. Jak jste se k tomu dostal?

S ultratenkými skly jsem se poprvé setkal právě ve sklárně v Oloví, kde jsem před 35 lety začínal. Už tenkrát to byla jediná sklárna v rámci střední Evropy, respektive v rámci států RVHP, která uměla milimetrová skla vyrábět.

K čemu se tehdy ultratenké sklo používalo?

Jako mikrosklíčka pro laboratorní účely, nebo se z něj vyráběly Petriho misky. Když nás pak koupili Belgičané, tak i oni měli svoji výrobu ultratenkých skel a také výrobu skel pro displeje. Byl jsem v kontaktu s týmem, který v jejich závodě tato skla pro displeje vyráběl, a tak jsem se dostal i  k výrobě skel v Číně. Belgičané dodávali skla pro displeje do celého světa a v tu dobu se výroba začala přesouvat na Východ. V důsledku toho bylo v roce 1996 rozhodnuto postavit nový závod v Číně, v Shenzenu poblíž Hongkongu. Byl jsem osloven, abych tuto investici řídil a následně rozjel výrobu

Přemýšlel jste dlouho, zda nabídku přijmout?

Domluvil jsem se s rodinou. Byly tři důvody, proč říci ano. Prvním důvodem byla možnost zajímavého výdělku, druhý důvod získání mezinárodních zkušeností a třetím důvodem poznání pro mě dosud neznámého prostředí s nádechem exotiky.

Jaká vlastně komunistická Čína byla?

Víte, čínský komunismus nemá s tím, který byl u nás, nic společného. Spíš bych to přirovnal možná k takové zvláštní diktatuře. Ta je o vládě jedné strany, která toleruje svobodné podnikání. V podstatě se dá shrnout takto: „Lidé, pokud nám nekecáte do politiky naší strany, tak si dělejte, co chcete.“

A jejich přístup k cizincům?

Jsou tvrdí nacionalisté. Jakákoli jiná národnost z hlediska barvy pleti je pro ně podřadná. Oni jsou nadřazení, pod nimi jsou všichni ostatní a ti jsou ještě dále kastováni podle barvy své pleti.

Vyrábíte v AGC i takzvaná chytrá skla?

Ano. AGC umí třeba skla, kde po stisknutí tlačítka se zbarví do barvy, jakou budete chtít. Celé to sklo. Používají se například v domech. Máte skleněnou stěnu v obýváku, vy ven vidíte, ale z venku je neprůhledná.

Stoupají nároky na konstrukce nových domů. A také na bezpečnostní skla. V čem ta bezpečnost spočívá?

Že se sklo neroztříští. Nepraskne. A když praskne, tak se nerozsypou. Taková okna z AGC se jmenují Stratobel. Je to lepené sklo, dvě skla a uprostřed folie. Taková skla teď hodně požadují architekti a investoři. Když se sklo rozbije, tak se nerozsype a nezraní vás. Je to stejné, jako třeba čelní sklo v autě, vznikne taková pavučina.

Váhal jste, zda vzít místo country manažera AGC po Pavlu Šedlbauerovi?

Ani ne. Je to pocta. A když jste pár let před důchodem a dostanete od vysokého představitele firmy nabídku zastávat novou funkci, tak se taková nabídka neodmítá. Buď si věříte a chcete ještě něco dokázat, anebo ne.

AGC je pravidelně vyhlašovaná nejlepším Zaměstnavatelem v kraji i v České republice. Jsme na konci roku, kdy probíhají kolektivní vyjednávání. U vás to neprobíhá nijak dramaticky, viďte.

Nejsme vyhlašováni jen nejlepším zaměstnavatelem. Na konci října také převezmeme od ministryně práce a sociálních věcí cenu za nejlepší podnik podporující zdraví zaměstnanců. Kolektivní vyjednávání u nás neprobíhají dramaticky. Ale jsme ve zjitřeném období před volbami. A když populisticky vláda přidává 10–15 % na mzdách ve veřejném sektoru v době ještě před volbami, tak to naše vyjednávání není lehké. Kdyby se přidávalo každý rok, všichni s tím budou počítat a všichni budou i spokojeni. Ale tyto předvolební hurá akce způsobují firmám obrovské problémy. AGC na základě výsledku Kolektivního vyjednávání zvyšuje mzdy svých zaměstnanců každoročně, i to i když je krize a nejsou volby. Máme nadstandardní platy v rámci regionu. Nevím, zda si vláda uvědomuje, jaké problémy zaměstnavatelům způsobuje.

Jak to AGC dělá, že je nejlepším zaměstnavatelem?

Firemní politika, dobří lidé v managementu. Když začaly problémy s korupcí v Japonsku, v Koreji, v Americe, vypukla velká panika mezi akcionáři a firmy si uvědomily, že musejí být důvěryhodné. V AGC tomu říkáme Corporate Social Responsibility. Musíte být důvěryhodní pro investory i pro management a firma tlačí z těch nejvyšší pater až dolů (i já jako ředitel to silně vnímám), že oblast společenské odpovědnosti a etiky se musí dodržovat. A pokud je tento princip dlouhodobě a důsledně naplňován, tak po letech si lidé uvědomí, že to k něčemu je. A nejde jen o společenskou odpovědnost, ale i o vztah k životnímu prostředí či k bezpečnosti práce. Přiznali se mi dělníci, že když doma jdou něco dělat s pilou, vezmou si ochranné brýle, což dříve nikdy nedělali. Snažíme se v každé součásti firmy držet vysoký standard. Máme také 13. a 14. plat, máme benefity, které ani v zahraničních firmách nejsou standardem, máme takzvanou cafetérii, kdy zaměstnanci mohou čerpat další prostředky na své zdraví, vzdělání, odpočinek či relaxaci. Ukažte mi firmy v okolí, které tohle pro své zaměstnance dělají. Lidé do AGC chtějí, protože i v dobách zlých jsme v regionu byli dobrým zaměstnavatelem

Získal jste v roce 2014 ocenění Manažer roku ve sklářském průmyslu…

Předtím jsem ani nevěděl, že taková anketa existuje. Vyhlašuje ji Svaz průmyslu ČR a Česká manažerská asociace. Náš bývalý generální ředitel Štěpán Popovič cenu získal dokonce dvakrát. V letošním roce jsme také ve svém odvětví získali ocenění nejlepšího manažera pro generálního ředitele AGC Automotive Ing. Luďka Steklého. Sice to ocenění beru, ale víc si vážím toho, když mi můj šéf v Belgii řekne: Dobrá práce!

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*