Česko je plné geniálních vědců. Stát pro ně nemá peníze, základní školy systém

Mladí Češi slaví na poli vědy úspěchy. Mají nápady, vyhrávají mezinárodní soutěže, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém, produktivním životě. Na jejich rozvoj ale stát dostatečně nepřispívá a kluby, které se o mladé vědce starají, každým rokem bojují o přežití. Problém je i ve školství, to je primárně nastaveno na průměr.

Podpora státu pro mladé, nadějné vědce je mizivá. Peníze dává raději na sport. „Před nedávnem vláda schválila navýšení rozpočtu o půl miliardy korun pro příští rok na rozvoj sportovní činnosti mládeže. Tím se jenom prohlubuje rozdíl mezi státní podporou rozvoje sportu a intelektuálních schopností, kam jde ročně několik desítek milionů. Investovat do rozvoje fyzických schopností je v současné době populární. Stát se zaměřil na to, mít zdravou mládež, ale na její intelektuální rozvoj se zapomíná. Na jednu stranu voláme po konkurenceschopnosti české produkce, masivních inovacích, všechny vlády v posledních letech hlavně slovně podporují výzkum a vývoj, ale kdo bude konkurenceschopnou produkci vyvíjet, tak trochu všichni nechávají na školství,“ popsal problémy Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET.

Problém je ale i v nastavení českého školství. To je seřízeno na průměrné žáky, ty talentované často opomíjí. „Školy o podpoře nadaných žáků zejména hodně mluví. Ve skutečnosti je školství seřízeno na průměrného žáka. Opravdu efektivních forem rozvoje talentu mnoho není a využít rozdíl mezi potenciálem nadaných dětí a požadavky školy se málokdy podaří. Především je důležité jít více do hloubky. Zásadní je otevřít školu směrem k vyšším formám vzdělávání na vysokých školách, v ústavech Akademie věd ČR i inovačních firmách,“ navrhuje Medřický.

Učitelé si s talentovanými žáky často nevědí rady, jejich nadání se tak často promění v handicap. Začít s rozvojem vědeckých schopností dětí se dá velmi brzy. Základy je možné budovat už v mateřské škole. Jak ale poznat, že dítě má o vědu zájem? „Reálné základy se pokládají okolo 12 let, kdy je možné začít s prací na vědeckých a technických projektech, které dětem umožňují prakticky se seznámit se základy vědeckého řešení problémů. To je něco, co škola neumožňuje. Zajímavé je sledovat mladé vědce, jak se snaží odlišit od ostatních. Intenzivně se zajímají o svůj obor, navštěvuji nejrůznější vědecké přednášky, snaží se mluvit spisovně. Důležitou roli v tomto období sehrávají vědecké kluby a centra. Nadějní studenti se ve škole často nesetkají s pochopením nejen pedagogů, ale zejména svých vrstevníků. Kluby sdružují mladé lidi s podobnými zájmy, kde si rozumějí a předhánějí se ve svých znalostech a poznatcích. Ve škole se spíš za to, že se věnují vědě, stydí, není to jednoduše trendy obor,“ popsal Stanislav Medřický.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*