Podívejte se, jak v Ústí nad Labem před pětadvaceti lety den po dni padal komunistický režim a vznikalo Občanské fórum.
leden-únor 1989: v Ústí nad Labem se množí anonymní telefonáty o bombových atentátech na nádraží, v obchodním domě Labe, hotelu Bohemia a krajské nemocnici. Pachatel anonymního telefonátu o bombě v nemocnici byl vypátrán a zadržen. Šlo o člena KSČ a Lidových milic.
8.únor 1989: před třetí hodinou ráno došlo v atriu budovy krajského národního výboru k mohutné explozi. Exploze byla provedena odborníkem. Měla způsobit co nejefektnější škody. Nejprve po bezdrátovém odpálení explodovala menší nálož, která vynesla do malé výše větší nálož. Obrovská tlaková vlna po výbuchu druhé nálože zničila všechna okna a výlohy obchodů v atriu a dokonce i několik oken ve druhém patře poměrně vzdálené budovy muzea. Při explozi došlo ke značným hmotným škodám, nebyly však zraněny žádné osoby. Pachatel výbuchu nebyl nikdy vypátrán. Samotného výbuchu pak vzápětí využila komunistická strana k diskreditaci politické opozice mezi občany města.
9.únor 1989: proběhlo jednání krajského výboru KSČ, které uložilo vedoucímu tajemníku Václavu Šípkovi „předložit předsednictvu KV NF návrh na vydání společného prohlášení k teroristickému činu v Ústí nad Labem“.
20.květen 1989: spalování toxického odpadu na chabařovické skládce vyvolalo aktivizaci ústeckých ekologických iniciativ, které na 20.května ohlásily ekologickou demonstraci na Lidickém náměstí spojenou s protestním pochodem k chabařovické skládce. Národní výbor demonstraci zakázal s odůvodněním, že by při hustém dopravním provozu mohla být ohrožena bezpečnost demonstrantů. V den plánované demonstrace městem procházely tříčlenné bezpečnostní hlídky vyzbrojené dlouhými obušky. Demonstranti akci zrušili.
11.-13. listopad 1989: série ekologických demonstrací se uskutečnila v Teplicích. Na náměstí Zdeňka Nejedlého, nyní Benešovo, přišly díky letákům, šuškandě a pocitu bezmoci 11.listopadu stovky lidí, často se šátky přes obličej. Komunistický režim poprvé čelil demonstraci, samozřejmě nepovolené. Ulice přehradily pohotovostní jednotky – bílé přilby. Z davu občas někoho vytáhli, zmlátili a odvezli. Ani to ale lidi neodradilo. Sešli se 11.,12. i 13.listopadu.
17.listopad 1989: i mezi Ústečany se začaly šířit zprávy o brutálním zákroku bezpečnosti proti studentské demonstraci na pražské Národní třídě. Mezi přímými účastníky této demonstrace bylo několik desítek ústeckých studentů a lidí z Ústí. Jedním z účastníků byl i pozdější primátor města Lukáš Mašín.
20.listopad 1989: studenti ústecké pedagogické fakulty zahájili protestní stávku proti brutálnímu potlačení studentské demonstrace 17. listopadu v Praze. Na fakultě byl ustaven třiatřicetičlenný stávkový výbor, v jehož čele stál Jan Šícha, přímý účastník pražské demonstrace, Michal Koleček, Tomáš Voslář, Drahoš Staněk, Robert Mikoláš a Radek Kotlaba. Stávkový výbor vyslovil podporu stanoviska ÚV SSM Vasila Mohority, který při pondělní demonstraci na Václavském náměstí vyslovil nesouhlas se zákrokem bezpečnosti na Národní třídě. Proti studentské stávce se však ostře postavilo vedení fakulty.
Souběžně s aktivitou studentů zahájili protestní stávku herci a zaměstnanci Činoherního studia vedení Petrem Poledňákem.
22.listopad 1989: Petr Poledňák vystoupil na shromáždění studentů a dohodl se stávkovým výborem koordinaci činnosti. Na ústeckých nárožích a výkladech obchodů se objevily první vylepené letáky s provoláním o ustavení Občanského fóra, výzvou kardinála Tomáška a svědectvími účastníků masakru na Národní třídě. Na koleji pedagogické fakulty na Klíši byl pro ústeckou veřejnost promítán videozáznam z Národní třídy.
Na Mírovém náměstí se odpoledne sešlo asi 6 tisíc studentů a Ústečanů na demonstraci. První ústecká demonstrace měla zprvu ekologický charakter, byla skandována hesla „Chceme čistý vzduch“, „Krušné hory žalují“, později zazněly i politické požadavky. Asi po hodině se vydal průvod demonstrantů kolem budovy KV KSČ a evangelického kostela, kde provolával slávu Janu Husovi, ke kolejím.
V Národním domě bylo večer ustaveno místní Občanské fórum. Vznik fóra podpořili studenti, herci Činoherního studia, zástupci hnutí Obroda a Československé demokratické iniciativy.
23.listopad 1989: studenti společně s herci začali navštěvovat dělníky z ústeckých závodů a přesvědčovali je o nutnosti jejich účasti na generální stávce svolané na pondělí 27. listopadu. Na Mírovém náměstí se odpoledne uskutečnila další demonstrace, kde se představilo nově založené ústecké Občanské fórum
24.listopad 1989: hloučky Ústečanů diskutují v centru města u ploch s vylepenými plakáty. Odpůrci revoluce se snažili letáky strhávat. Okresní výbor KSČ se rozhodl pro prosazení svých politických cílů využívat stejných metod jako studenti a začal vylepovat vlastní letáky s hesly „Studenti do lavic, herci do divadla“, „Čím delší stávka, tím dražší chleba“…
Činnost ústeckého Občanského fóra byla řízena z Činoherního studia na Střekově a kolejí pedagogické fakulty. Hlavními osobnostmi OF se stali šéf Činoherního studia Petr Poledňák, středoškolský učitel Petr Gandalovič, koordinaci s pražským centrem a organizační stránku měl na starost Lukáš Mašín.
25.listopad 1989: v budově krajského výboru KSČ se konalo mimořádné zasedání severočeského krajského výboru KSČ, které řídil tajemník Jiří Holub, zasedání vyjádřilo podporu nově zvolenému generálnímu tajemníku ÚV KSČ Karlu Urbánkovi, kritizovalo neschopnost starého vedení KSČ a odsoudilo připravovanou generální stávku.
Současně se na Mírovém náměstí konala další demonstrace OF. Řečníci na demonstraci pronášeli své projevy jako v minulých dnech z ochozu spořitelny bez mikrofonů a ozvučení. Zástupce Obrody Jindřich Žáček se rozhodl požádat krajský výbor KSČ o ozvučení náměstí. Vyzval účastníky demonstrace, aby ho následovali k budově krajského výboru KSČ. Několikatisícový dav demonstrantů s vlajkami a transparenty krátce na to oblehl budovu krajského výboru a skandoval hesla „Nebojte se nás“, „Dialog“ a další. V budově právě probíhalo mimořádné zasedání okresního výboru KSČ za účasti krajského vedení KSČ. Účastníci zasedání právě o přestávce jednání shodou okolností sledovali videozáznam z masakru na Národní třídě. Když viděli, že několikatisícový dav demonstrantů se blíží k budově, zachvátila je panika. Vedoucí tajemník Šípek odmítl s demonstranty jednat a k vyjednávání vyslal svého zástupce ideologického tajemníka Jaroslava Koháka, který Jindřichu Žáčkovi přislíbil zajistit na neděli požadované ozvučení náměstí. Poté se demonstranti v klidu vrátili na náměstí.
26.listopad 1989: v budově krajského výboru KSČ přijal vedoucí tajemník Václav Šípek delegaci studentského stávkového výboru vedenou Janem Šíchou a delegaci ústeckého OF. Představitelé KSČ přijali pozvání veřejně vystoupit téhož dne odpoledne na demonstraci na ústeckém Mírovém náměstí. Tajemník Šípek se pak dlouho pokoušel přesvědčit studenty o nutnosti ukončit stávku a přislíbil svou účast na dialogu se studenty.
Odpolední demonstrace Občanského fóra byla zatím nejpočetněji navštívena. Náměstek primátora Bohumír Freiberg s pomocí spojů zajistil ozvučení náměstí. Petr Poledňák informoval o pondělní generální stávce a kritizoval dezinformační kampaň ústeckých sdělovacích prostředků ovládaných KSČ, poté k mikrofonu přistoupil ideologický tajemník krajského výboru KSČ Jaroslav Kohák, vysvětlil podporu novému vedení KSČ v čele s Karlem Urbánkem a pokusil se vysvětlit postup KSČ „v boji za demokratický rozvoj naší země“. Projev se mu však nepodařilo dokončit, protože byl demonstranty vypískán. Naopak spontánní ohlas vyvolala vystoupení pražských herců, studentů a dělníků z ústeckých závodů.
27.listopad 1989: během dvouhodinové generální stávky přišlo v poledne podpořit požadavky OF asi 40 tisíc demonstrantů. Na demonstraci promluvili zástupci některých ústeckých podniků, studenti ústeckých škol, zástupci Československé strany lidové a socialistické, zástupci ekologických iniciativ a ústeckých Romů. Na demonstraci tlumočil ústecký lékař Ratmír Zoubek solidární poselství Nového fóra z Drážďan. K mikrofonu se dostali mimo jiných i známé osobnosti našeho společenského života, sportovec Emil Zátopek, herci Jiří Bartoška a Ivana Chýlková a zpěvák Michal Tučný. Demonstrace skončila ve 14 hodin zpěvem československé hymny.
Na pozvání primátora Josefa Kubice se večer v budově národního výboru uskutečnilo první vzájemné jednání pracovní skupiny OF s představiteli Národního výboru. Jednání bylo ze strany představitelů národního výboru města neočekávaně vstřícné a konstruktivní. Primátor Kubice podpořil požadavek podle platných zákonů vyřešit zásah pořádkových sil proti studentům 17. listopadu, souhlasil s požadavkem demokratizace společnosti, rovnoprávných voleb a širokého zapojení všech politických a společenských sil do veřejného života, řízení a správy. Zástupci OF předložili k projednání 6 bodů. Požádali město o zajištění krytého prostoru pro pořádání veřejných shromáždění OF s kapacitou nejméně 1 000 návštěvníků – představitelé národního výboru přislíbili do konce týdne zabezpečit sportovní halu na Klíši. Žádali pomoc města při zabezpečení veřejné informovanosti prostřednictvím tisku a rozhlasu – představitelé národního výboru přislíbili možnost publikování v okresních novinách Sever a přístup do městského rozhlasu. Zástupci OF informovali o vytvoření vlastních odborných skupin zaměřených na vybrané okruhy problémů, především na ekologii, sociální a zdravotní zabezpečení a kulturu, zástupci národního výboru tuto iniciativu uvítali a nabídli pomoc při společném organizování těchto aktivit. Dalším požadavkem OF byla možnost vzájemných konzultací o investicích a stavbách navržených k realizaci ve městě – i s tímto požadavkem vyslovili zástupci národního výboru souhlas. OF požadovalo možnost zřízení diskusních klubů, v nichž by mohli politické strany, organizace i jednotlivci v souvislosti s přípravou svobodných voleb prezentovat svá stanoviska na veřejnosti – zástupci národního výboru přivítali tento návrh, s tím, že konkrétní pomoc bude specifikována na dalších jednáních. Posledním bodem jednání byla diskuse o vedoucí úloze KSČ. K tomuto bodu zaujali představitelé národního výboru různá osobní stanoviska, shodovali se však v tom, že vedoucí společenská síla se musí opírat o přirozenou, nikoliv nadekretovanou autoritu.
Úspěšné jednání dalo základ k pozdějším konstruktivním jednáním u „kulatého stolu“ představitelů národního výboru se zástupci OF a nově vznikajících politických stran. Jednání se již týkala konkrétních problémů života města a probíhala až do prvních měsíců roku 1990.
Vedení krajského výboru KSČ v čele s vedoucím tajemníkem Václavem Šípkem, který měl tehdy ambice na vyšší státní funkce, se ke komunikaci s veřejností postavilo jinak. V den generální stávky 27. listopadu se Šípek zřejmě pod vlivem událostí z 25. listopadu rozhodl využít mocenské prostředky a v 10:30 telefonicky nechal povolat jednotku Lidových milic z Palivového kombinátu Antonína Zápotockého v plné zbroji a s protichemickými prostředky k ochraně budovy krajského výboru KSČ před účastníky demonstrace během generální stávky. Jednotka Lidových milicí Šípkův rozkaz neuposlechla a navíc zaslala stížnost generálnímu tajemníku Karlu Urbánkovi na ústřední výbor KSČ na postup vedení krajského výboru KSČ s žádostí o jeho okamžité odvolání.
28.listopad 1989: na Mírovém náměstí se konala další demonstrace OF, která měla velmi bouřlivý průběh. Vyvrcholila vystoupením Petra Poledňáka, který seznámil veřejnost s dopisem milicionářů z palivového kombinátu, kteří odmítli se zbraněmi rozkaz – hájit budovu krajského výboru KSČ. Fakt o vydání rozkazu vyvolal v řadách přítomných obrovské pobouření. Dopis byl večer citován v Televizních novinách a urychlil velkou měrou rozpuštění Lidových milic v celém státě i konec politické kariéry vedoucího tajemníka krajského výboru KSČ Václava Šípka, který 6. prosince 1989 rezignoval na svou funkci.
1.prosinec 1989: představitelé národního výboru splnili svůj slib a zajistili sportovní halu na Klíši k uspořádání veřejného mítinku Občanského fóra. Člen pracovní skupiny Občanského fóra Petr Poledňák seznámil přítomné s vytvořením odborných skupin, v nichž by se měli soustředit odborníci ze zdravotnictví, ekonomové, ekologové, právníci a další specialisté. Na mítinku byly předneseny četné diskusní příspěvky o analýze zdravotního stavu obyvatel, změnách struktury zdravotnictví, činnosti odborů a výchově mladé generace. Během mítinku byla založena místní organizace Strany zelených.
Zdroj: Dějiny města Ústí nad Labem; Foto: Petr Berounský
Přidat komentář