Charismatický tanečník Jan Tománek na své rodné Ústí nezapomněl, přestože už před pár lety přesídlil na jih Moravy. Při každé návštěvě však alespoň nakoukne do míst svého dětství. Přestože je mu už dvaapadesát, na taneční důchod v pravém slova smyslu nepomýšlí. V populární show StarDance se dokonce z role porotce vrátil na parket po boku herečky Ivany Chýlkové.
Narodil jste se v Ústí, strávil jste tu dětství. Jaké máte vzpomínky?
Jako většina dětí na své dětství pěkné. Vyrůstal jsem na pomezí Bukova a Všebořic blízko ZŠ v ulici Vojnovičova. Spousta pohybu, her a kamarádů. Byl jsem dítě té doby, kdy po škole letěla taška do kouta a já vybíhal každé odpoledne na venkovní hřiště a hrál fotbal, hokej, tenis a basketbal skoro do tmy (smích).
Vracíte se někdy na sever Čech? Máte tu rodinu, přátele?
Dodnes se vracím celkem často, protože navštěvuji svoje rodiče a kamarády. Ústí je moje rodné město, kde mám kořeny i když už nesou zub času. Vždycky, když navštívím Ústí, tak se alespoň projedu místy, kde jsem vyrůstal, kde mám vzpomínky. Rád tyhle toulky také absolvuji se svými dětmi, které občas nechápou můj svět před mnoha lety, kdy telefon byl jen s kabelem do zdi.
Máte ve městě a okolí nějaká oblíbená místa?
Často vzpomínám na rybník v Habrovicích, kam se jezdilo i třikrát denně během letních měsíců.
Oblíbená místa pro mě, nemusí být ta nejhezčí. A tak rád vzpomínám na taneční v ústeckém kulturáku anebo na první diskotéky na Severní Terase (smích). Kdybych si měl vybrat nejhezčí místa, tak to bude jistě Brná a také Libochovany, kde mají rodiče chatu a já tam trávil spoustu času ve vodě a u vody.
Jak jste se k tancování dostal? Kde byly ty vaše taneční začátky?
Jako kluk jsem pohyb miloval a tančil v podstatě všude, ale osud tomu nechtěl. A tak na taneční kariéru přišlo až po tanečních, kde jsem vyhrál se svou partnerkou Míšou Krumelovou absolventskou soutěž a zamířil do Tanečního klubu Ústečan, kde jsem absolvoval první krůčky. Tréninky probíhaly v Kulturním zařízení ústecké Setuzy a tak každá cesta na trénink takzvaně voněla. Po zhruba roce jsem přestoupil do konkurenčního Tanečního klubu ALBIS, kde jsem působil pod vedením pana Antonína Geberta až do vojny.
Vaše jméno je spojené s taneční soutěží StarDance. Objevil jste hned v první řadě, v roce 2006. Loni jste zářil po boku Ivany Chýlkové. Jak byste srovnal vaši účast tehdy a nyní?
Tehdy jsem byl kluk o sedmnáct let mladší, nadšenější a bezmezně otevřený novým zážitkům (smích). Dnes jsem mužem, který si vše více promýšlí a plánuje, i když jsem pořád jedna a tatáž osoba, tak rozdílů by se našli desítky…. První je a bude legendární, na tu budu vždy velmi vzpomínat. Ta poslední je nejčerstvější a je pro mě ctí, být celých sedmnáct let součástí tak úžasného projektu.
A jak jste se cítil v roli porotce?
Myslím, že to byla role přesně pro mne. Tanec dělám pětatřicet let a myslím s pokorou, že o něm vím vše. V každém díle, každému páru jsem se snažil porozumět a posunout ho dál. To, jak se mi to dařilo, musí posoudit divák.
Jak těžké bylo se z pozice porotce vrátit zase na taneční parket?
Těžké to nebylo pro hlavu, ale poměrně těžké to bylo pro mojí tělesnou stránku (smích). Není pro mě problém absolvovat pár tréninků, zatančit nějaký tanec. Ale trénovat 2x denně tři měsíce, je opravdu velmi náročné
Zůstaňme ještě u StarDance. Dají se tréninky srovnat třeba s tréninky profesionálních tanečníků?
Pro nás profesionály je to běžná rutina, ale pro VIP partnery je to myslím šok (smích). Používají najednou úplně jiné svaly, točí se, někdo skoro cizí jim vstupuje do komfortní zóny. S prvním soutěžním večerem přichází velký stres ze živého přenosu a možného vypadnutí.
Určitě musíte dbát i na životosprávu…
Poslední dva roky jsem svou životosprávu hodně změnil. V podstatě nepiji alkohol, jím minimálně sladkostí a vynechávám mouku. Začal jsem pravidelně docházet do fitness centra a musím říct, že se cítím velmi dobře.
Máte po skončení StarDance i nějaké nabídky na společná vystoupení?
Na společenských akcích vystupuji pravidelně, často a rád. S Ivanou Chýlkovou máme domluvu, že ona vystupovat na akcích nehodlá, a tak se více věnuji moderaci a výuce.
Aktivní kariéru jste už ukončil. Čemu se věnujete v současné době?
Jsem především taneční trenér, kdy předávám denně novým a mladým adeptům svoje letité zkušenosti. Mimo to působím jako manažer našeho Tanečního klubu DSP Kometa Brno, který jsem založil v roce 2000 se švagrem Martinem Odstrčilem v brněnských Tuřanech.
Zvažujete i odchod do tanečního důchodu?
Už jsem si toho spoustu naplánoval (smích). Třeba před 10 lety jsem si sliboval, že ve StarDance tenkrát se Šárkou Kašpárkovou tančím naposled (smích). A tak je to se vším. Nechávám život trochu plynout a čekám, co přinese.
Tanečnicí je i vaše žena, Kamila Tománková, tančíte někdy spolu?
Vlastně každý den, když se potkáme na tanečním parketu a ukazujeme našim svěřencům, co mají dělat a jak. Myslíte-li, jestli spolu tančíme na akcích, tak to už dlouho ne.
Máte syna a dcerou. Jdou ve vašich stopách? Tančí?
Syn Jonáš je generační talent a se svou partnerkou Šárkou Kosmákovou jsou mnohonásobní Mistři České republiky a finalisté mistrovství světa. Mladší Nelinka je také úspěšnou tanečnicí, která už nakoukla na mistrovství světa a zlepšuje se každým dnem. Jsme s manželkou rádi, že nás tanec spojuje.
Jak tanečník odpočívá. Aktivně nebo si rád lehnete na gauč?
Oboje. Jsem hyperaktivní extrovert, který si ale rád po obědě na dvacet minut lehne na gauč a pak zase běží tančit.
Přidat komentář