Nacistický tunel ožívá po 80 letech

Detaily o nacistickém projektu na velkorysý tunel skrz Mariánskou skálu v Ústí nad Labem prozrazuje nový objev ústeckého muzea. Do sbírek se dostal koupí dosud neznámý plán z roku 1944 se zakreslením částečně realizované stavby, která měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno i v době největších povodní na Labi.

Tunel měl měřit cirka 620 metrů a měl být dvou tubusový jako u dnešních moderních dálničních tunelů s šířkou každého tubusu 6 metrů a výškou 4,2 metrů. Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu. Po délce měl mít osm únikových a větracích štol, jejichž výstupy mířily směrem k Labi do kolejiště.

Projekt je historikům známý, ale doposud měli k dispozici jen drobné situační studie bez možnosti rozlišení detailu. Nově získaný plán je nakreslený v měřítku 1:1000 a skýtá detaily o vnitřní dispozici, základních rozměrech a třeba i o umístění stanoviště hasičů, systému odvodnění včetně rozmístění záchodů. Prodejce jej získal od Ústečana, jenž válečnou památku prý doma uchovával desítky let.

Megalomanskému nápadu na tunel skrz Mariánskou skálu bude letos kulatých 80 let. Poprvé nacisté veřejnost s tímto záměrem seznámili pouhé dva týdny po obsazení pohraničí německým vojskem 25. říjnu 1938 prostřednictvím článku v Aussiger Tagblatt (Ústeckém deníku). Kvůli hospodářské nouzi spojené s válkou započatou hned v září 1939 se ale budování tunelu dostalo jen do fáze průzkumných štol. Výkres, který muzeum získalo do sbírek, vznikl v předposledním roce války a  dokumentuje podřadné využití této rozpracované stavby jako protileteckého krytu. Tento provizorní účel se nakonec stal trvalým a  dodnes je část tunelu vedená jako protiatomový kryt.

Původní dvě větrací štoly tunelu slouží jako přístup do objektu a prozrazují je dva mohutné betonové portály ve skále. Tyto portály budily mezi Ústečany dlouhá léta spekulace o rozměrech skalního labyrintu, o celé nemocnici uvnitř masivu. Atomový bunkr dnes patří Českým drahám a je nevyužívaný. Už v  příštím roce by se ale mohl stát příležitostně přístupnou turistickou atrakcí v rámci nové turistické trasy po ústeckém podzemí připravované magistrátem, Muzeem města Ústí nad Labem a Muzeem civilní obrany.