Petr Vrzák z UDG: Ústí je parádní město

Foto: Martin Šolťák Šoltys Fotograf

Ústecká kapela UDG se na české hudební scéně pohybuje už dvacet let. U příležitosti kulatého výročí vyrazila na turné a vydala akustické CD a DVD. Jaké ale byly začátky v ústeckém domě dětí, kde se povalovaly zaprášené nástroje a schůzky v jídelně gymnázia Dr. Šmejkala? „Byla to krásná středoškolská léta a začátek našeho rokenrolu,“ říká frontman UDG Petr Vrzák.

Jak jste se dali dohromady?

Jsme klasická gymplácká kapela. S bráchou jsme závodně tancovali v tanečním klubu Marverci, který spadal pod Dům dětí a mládeže v Ústí nad Labem, a když jsme našli ve skladu nevyužité, zaprášené hudební nástroje, řekli jsme si, že je jich škoda. Po škole jsme rozhodili echo, že zakládáme kapelu. Vytipovali jsme solidního čtyřkaře z fyziky Jugiho. Sedli jsme si tenkrát spolu poprvé v jídelně na oběd a představili plán. Ještě ten den jsme jeli do skladu DDM, rozdělili si nástroje podle toho jak se komu co líbilo a kapela byla na světě. Prvních 14 dní jsme se jmenovali „Zkurvený játra“ za 14 dní už bylo UDG a to nám zůstalo. Byla to krásná středoškolská léta a začátek našeho rokenrolu.

A jak vzpomínáte na studijní léta v Ústí?

Na školní léta vzpomínáme nejlíp jak to jde. Nedávno jsme měli možnost hrát na akci pro studenty Gymnázia Dr. Václava Šmejkala, kam většina z nás chodila. Naši bývalí kantoři nás po letech přivítali a provedli školou, vyzkoušeli jsme znovu svá místa ve třídě, dokonce jsme si sedli ke stolu ve školní jídelně kde tenkrát kapela vznikla. Máme také čest být součástí „síně slávy“ školy, kde náš obraz visí na hlavní školní chodbě v parádní společnosti velkých jmen studentů, kteří školou prošli.

Co vlastně znamená UDG?

Je to zkratka slovního spojení Useless Demi Gods, v překladu nepoužitelní nebo zbyteční polobozi, která vznikla spojením dvou častí textu kapely Manic Street Preachers, kterou máme rádi. Ti v písní Repeat zpívají v refrénu o Useless Generations a ve sloce používají obrat Imitation demi-gods. My jsme to spojili a vytvořili Useles Demi Gods. Pro česky zpívající kapelu nám ale anglický název připadal divný, tak jsme si z toho nechali zkratku UDG, pod kterou si každý může představit, co chce. A že už jsme těch verzí významu slyšeli.

Letos slavíte dvacet let na scéně, vzpomínáte na kapelní začátky?

Nedávno mi můj kamarád pouštěl v autě raritky, který našel zahrabaný u sebe v archivu. Nahrávky z prvních zkušeben, písně v původních verzích bez textu, a ještě s úplně jiným refrénem, na který už jsem dávno zapomněl. Jsem znamením rak, a proto se rád hrabu ve vzpomínkách. Doby, kdy jsme ještě zpívali do sluchátek, protože jsme neměli žádný mikrofon, válenda, kterou jsme našli někde u popelnice a hrdě jsme si ji nesli přes celý město do zkušebny a cestou se sázeli, kdo z nás na ní dostane první fanynku, to jsou věci, který si budu pamatovat do smrti. Je toho strašně moc a velmi rád na to vzpomínám(e).

Hrajete stále ve stejném složení?

Nějakou chvíli trvalo, než se složení kapely ustálilo. Hlavně v začátcích, když jsme hledali, co vlastně chceme hrát. Zkoušeli jsme i jiné nástroje, takže jsme měli třeba klávesy. Když to tak počítám, pár muzikantů – kamarádů údégéčkama v minulosti prošlo, ale stačí mi na to prsty na jedné ruce. Teď už dlouho hrajeme ve stejný partě, a troufám si říct, že už to tak necháme. 26. března 2020 plánujeme velký koncert ve Fórum Karlín ke dvaceti letům kapely a rádi bychom se tam sešli se všema lidmi, kteří s námi měli nebo mají něco společného, a kteří nás mají rádi. Chceme jim tím poděkovat.

Dvacet let není zrovna málo. Nelezete si někdy na nervy?

Ponorka samozřejmě za tu dobu přišla několikrát. Někdo s někým nemluvil, někdo se na někoho naštval, někdo se s někým serval a pak se zase udobřil, a tak stále dokola. Myslím si, že to je normální a přirozený, a hlavně stejný úplně ve všech kapelách.

A jak těch dvacet let hodnotíte? Je něco, co byste třeba udělali jinak?

Líp bych se učil a šel bych na medicínu nebo na práva kde si vydělám lepší prachy, abych nemusel žrát na pumpách ty hnusný bagety. Dělám si legraci. Vejšku mám a stejně jsem se rozhodl pro muzikantskej život. Nevím, možná kdybychom věděli, že nás ta kapela bude jednou „živit“ třeba bychom zkusili nějakou konzervatoř, ale to se těžko hodnotí. Změnit to nejde a takhle je to fajn.

Nastalo období, kdy jste s tím chtěli takzvaně seknout?

Mockrát. Buď s tím, nebo s někým :-)))

Co všechno pro vás kapela znamená?

Mám heslo, že vše co dělám, dělám proto, abych nemusel ráno brzy vstávat. Kapela pro mě znamená, že dělám, co mě baví, dokonce mě to i nějak uživí a ještě k tomu se dokážu vyhnout rannímu vstávání, který nesnáším – značka ideál.

Určitě máte svým způsobem rádi všechny vaše desky. Kterou ale máte nejradši?

Ano, máme rádi všechny naše desky a nejmíň oposlouchaná je vždy ta poslední. Každopádně rád vzpomínám na úplně první desku „Ztraceni v inspiracích“. Když nepočítám vydané demáče, tak ten moment, kdy jsem měl v ruce naše první regulérní CDčko s profi zvukem parádním bookletem, grafikou, webem v designu desky a tak dále, byl skvělej.

A jak hodnotíte narozeninové turné, které jste nedávno absolvovali?

Je to naše celoroční oslava narozenin kapely, která vyvrcholí největším koncertem UDG v kariéře právě ve Fórum Karlín v Praze. Koncerty z jarní šňůry byly skvělý. Předtím jsme si dali pět měsíců pauzu, během které jsme natočili tři písničky a k singlu Parfémy jsme natočili klip. Dvě nové písničky jsme také rovnou zařadili do koncertního playlistu. Nechceme slavit pouze vzpomínáním, ale chceme fanouškům nabídnout i nový věci. Ohlasy máme skvělý, a tak se těšíme na celý rok oslav.

Co „doma“ v Ústí, jak vás přivítali?

Doma v Doma jsme se cítili jako doma. Jsme velcí patrioti. Nedáme na naše rodné město dopustit a fanoušci jsou v Ústí skvělí. Snad cítí, že to není žádné klišé, když říkáme, že Ústí je parádní město (tak jak to kapely většinou vyřvávají do mikrofonu, podle města kde zrovna hrají), a že je vše upřímné. Horší je, když přijde i spousta našich blízkých kamarádů a druhý den o to víc bolí palice.

Chystáte i něco jiného než turné? Plánujete třeba narozeninové album?

Chystáme pro fanoušky a taky i trochu pro sebe náš první vinyl. LP nebo dokonce dvoudeska ponese záznam z našeho akustického koncertu, na který jsme pozvali spoustu hostů. Ten večer se náramně povedl a jsme rádi, že se ho podařilo hezky zachytit na DVD a CD. Ještě nikdy jsme nevydali vinyl, a protože většina z nás má doma gramec a černý desky milujeme, rozhodli jsme se, že to musíme mít i na LPčku. A také se chystáme koncert ve Foru Karlín, který bude 26. března příštího roku a bude to zatím největší koncert naší kariéry. Tam zahrajeme všechny pecky, i ty nové jako například píseň Parfémy, kterou jsme nedávno vydali.

Jste kapela, která hraje přes léto na festivalech. Ale teď vám skončilo turné. Co vás více baví? Kde je lepší publikum?

Zřejmě platí ostřílené, když jsi v zimě v klubech, těšíš se na letní festivaly, a když si splavenej horkem na obrovským fesťáku, tešíš se na osobnější atmosféru narvanýho klubu. Máme úplně plný léto hraní, takže se momentálně těšíme na spoustu koncertů před náma.

Natáčíte desky, hrajete na festivalech, koncertujete … máte ještě nějaké další cíle a plány do dalších dvaceti let?

Do dalších 20ti let máme jasnej plán neumřít na miliony mejdanů, co jsme prožili a který nás doufám ještě čekaj, neutopit se v hektolitrech chlastu, který nám pořadatelé připraví do šatny a dál dělat muziku, která se snad bude lidem líbit.

 

 

 

 

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*