Stromový velikán z třetihor doputoval do ústeckého muzea

Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes 130 cm doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem.

Jde o torzo třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji do podloží.

Jeho stáří geologové odhadují na přibližně 20 miliónů let. Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou společností za symbolickou částku jedné koruny.

Třetihorní kmen mohutné dřeviny byl ponechán přes letní sezónu v lomu a  tvořil součást exkurzní trasy v rámci uhelné safari. Obnažená část kmene měla již v místě nálezu několik dílčích příčných puklin. Podle nich se kmen také rozpadl na dvě hlavní části, z nichž ta větší vážila 5,5 tuny. Oba kusy byly v pátek 2. 10. 2015 s využitím těžké techniky a jeřábu vytaženy a dopraveny do Muzea města Ústí nad Labem. Části kmene byly umístěny ve venkovním dvoře budovy muzea.

Třetihorní kmen není bohužel impregnován křemenem v celém průměru. Jeho součástí je množství rychle větrající rozpadavé uhelné hmoty, navíc jeho jádro tvoří drolivá jílovito-písčitá výplň. Původní strom musel mít tedy dutý kmen, který byl postupně vyplněn jezerními a říčními uloženinami, které byly i v jeho okolí.

Muzejníci plánují vybudovat do začátku zimy jeho zastřešení. Další neméně důležitou etapou bude jeho zpevnění ocelovými obručemi a navržení metodiky konzervace k jeho zachování v celistvém a  co možná nejpůvodnějším stavu. „V nejbližší době bude kmen podroben také zkoumání specialistů na fosilní dřeva, abychom se o něm samotném a  procesech, které ho formovaly, dozvěděli co nejvíce informací. Již teď jsou na něm patrné různé zajímavé jevy, jako například povlaky krystalického dolomitu vyplňující praskliny v kmeni nebo zkamenělá pryskyřice.“ uvedla geoložka muzea Zuzana Vařilová.

Sbírky ústeckého muzea obsahují menší třetihorní dřeva (nejčastěji části kmenů či větve), většina z nich pochází ze starých hnědouhelných lomů převážně z okolí Ústí nad Labem, z oblasti Chabařovic a Trmic.

K největším exponátům náleží část pařezu borovice pocházející z hnědouhelné sloje z dolu Nová naděje z hloubky 100 m, který je rozpadlý na dvě části, přičemž větší z  nich dosahuje velikosti 100x80x80cm. „Torzo nově objeveného fosilního kmene bude tedy nejen největším kouskem, ale skvěle doplní stávající geologickou kolekci ústeckého muzea. Kmen by měl v budoucnu navíc tvořit součást stálé expozice, která bude mimo jiné zaměřena i na historii dobývání uhlí v regionu a související rozvoj průmyslu v Ústí nad Labem.“ doplnila Vařilová.