Týden před příjezdem přátel ZŠ Stříbrnická z italského Uggiate Trevano počasí lákalo k vodě a do přírody. Bohužel v pondělí 3. října, v den jejich příletu, bylo vše úplně jinak. Očekával je déšť, zima a nevlídné počasí. A nejen to, překážek se v průběhu týdne objevilo mnohem více. Nic z toho nám však náladu a radost z opětovného setkání nemohlo zkazit.
Dopoledne před příletem Italů všichni pilně připravovali uvítací transparenty. Každý přidal něco svého a originálního, aby kamaráda, kterého již znal ze své předešlé návštěvy, přivítal co nejlépe.
Očekávání v příletové hale letiště Václava Havla bylo opravdu dlouhé. Světelná tabule totiž oznamovala hodinové zpoždění. Všichni jsme se obávali, zda náš pilně připravený program v Praze zvládneme i přes takovou časovou ztrátu. Možná právě tato zdánlivě nepříjemná příhoda nám pomohla k dalším úžasným zážitkům. Kontrola při vstupu na Pražský hrad byla k nám velice shovívavá a urychlila náš vstup na všechna nádvoří.
Strážci Chrámu sv. Víta nám přidrželi dveře těsně před uzavřením, abychom se ještě všichni dostali dovnitř a měli tak šanci zhlédnout tu nevídanou krásu i s výkladem milé paní Žižkové, profesionální průvodkyně italských turistů a též babičky jedné z našich žákyň. Zlatá ulička před koncem zavírací doby otevřela své brány pro nás zcela zdarma, a tak Italové měli šanci zde nakoupit krásné suvenýry pro své blízké. Vše nakonec umocnil průchod osvětlenou Prahou, zahalenou do tmy.
Cestou všichni podle předešlých instrukcí pilně fotili své skupinky u různých památek a zajímavých míst. K tomu bedlivě poslouchali a zjišťovali informace, aby následující den ve škole měli dostatek materiálu k přípravě prezentací, které měli v angličtině předvést na závěrečném rozlučkovém večeru v naší škole. Unavení, částečně zmoklí, ale šťastní a spokojení, jsme v pozdních večerních hodinách dorazili na parkoviště u Albertu, kde na nás netrpělivě čekali rodiče našich dětí.
V úterý bylo naplánováno seznámení s naší školou. Největší úspěch sklidil plavecký bazén. Nadšení italských dětí nebralo konce a italští učitelé zas byli uneseni z naší výuky angličtiny. Po obědě nás čekala prohlídka města Ústí nad Labem. Naši žáci dostali na starosti své Italy a snažili se jim ukázat co nejvíce. A jak sami poznali, nebylo to jednoduché. Ve středu v 9 hodin ráno byl připraven autobus, který nás odvezl na výlet do Tiských skal. Za krásného počasí by to byl nádherný výlet s výhledem do kraje. Je pravdou, že žádný zvláštní výhled se nám nenaskytl, 3 stupně nad nulou nás taky moc nezahřály, ale i tak se nám to moc líbilo. Obzvláště se nám pak líbil plápolající krb a teplá polévka v Turistické chatě. A jaké bylo odpoledne? V předešlých výměnách si rodiče postěžovali na nedostatek společného času, a tak si odhlasovali volné odpoledne, kdy si každý připravil svůj vlastní program. Někdo je vzal na bowling, někdo na horolezeckou stěnu a někdo zase do zoologické zahrady. Jak se ukázalo, bylo to nejlepší řešení. Italové byli odděleni od svých kamarádů a všechny to tak nutilo k bohaté konverzaci v angličtině, což vlastně bylo naším největším cílem.
Ve čtvrtek byla na programu soutěž na koloběžkách, a to dokonce za účasti významných osob vedení městského obvodu Severní Terasa. Bohužel nám opět počasí moc nepřálo, a proto byl závod zrušen a nahrazen turnajem ve florbalu v naší tělocvičně. Diplomy i pohárky tak byly předány těm nejlepším a všichni byli nadmíru spokojeni. Nikdo nepřišel zkrátka. Vše završilo setkání s panem ředitelem v jeho kanceláři, kde všechny italské děti dostaly malé dárky, které věnovala paní starostka MO Severní Terasa Mgr. Renata Zrníková.
Závěrečnou akcí posledního dne před odletem Italů zpět domů byl společný večer v prostorách naší školní jídelny. Děti nadchly rodiče svými prezentacemi a vystupováním na veřejnosti a rodiče a učitelé zas měli možnost společně probrat všechny své dojmy a zážitky. Byl to náročný, ale krásný týden plný nových zážitků a zkušeností, která nám už nikdo vzít nemůže.
ZŠ Stříbrnická
Přidat komentář