Talentovaná plavkyně a paralympionička Alex Borská je usměvavá a energická dívka, se kterou se však život moc nemazlil. Musí se vyrovnávat se svým handicapem, ale i s reakcí okolí. Od narození je ale velkou bojovnicí, která nic nevzdává. Přestože je jí teprve šestnáct let, svými výkony se probojovala až na paralympiádu v Paříži, kde si vedla skvěle.
Kdy jste začala s plaváním a kdo vás k tomu vedl?
Plavala jsem od miminka. Dá se říct, že jsem dříve plavala, než chodila. Ale závodně asi až od deseti let. K plavání mě vedla moje rodina.
Jste handicapovaná sportovkyně. Jaké postižení vlastně máte?
Mám vrozenou vývojovou vadu pohybového aparátu. To znamená, že spodní levou čtvrtinu těla mám částečně nebo úplně nefunkční.
Jak jste se s handicapem vyrovnávala v dětství? Přeci jen jsou někdy děti kruté.
Řekla bych, že lépe než v pubertě. Ve školce jsem měla skvělé kamarády a učitelky, včetně asistentky a vždy mi, i ti největší raubíři, pomáhali. Na prvním stupni proběhla mini šikana, ale ta díky skvělému třídnímu a rodičům rychle zmizela a druhý stupeň se stejným kolektivem byl už v pohodě. Ta puberta je trošku nahoru dolů, ale nic, s čím bych si neporadila.
Jak náročný je běžný život? Úřady, nakupování, všude najdeme schody. Jsou podle vás města a Ústí přátelská k lidem, kteří musí bojovat s nějakým zdravotním omezením?
Co se týče úřadů a běžného života je to náročnější. Měla bych být permanentně kvůli zádům a kyčlím na vozíku, ale to nejde. Ve škole vozík nepoužívám a po městě a úřadech mě vozí mamka autem, co nejblíže to jde. Ústí má skvělý bezbariérový krajský úřad, ale zbytek nic moc, stejně jako Litoměřice. Ty jsou na tom ještě hůře. Nejhorší jsou kostky na chodnících a silnicích. Bazén v Ústí je sice bezbariérový, ale na kolech bych tam nanosila pěkný nepořádek, tak ani tam na vozíku nejezdím.
Váš zdravotní handicap vám nebrání vrcholově sportovat. Bodovala jste na paralympiádě v Paříži. Jak náročná to byla cesta, abyste na paralympiádu probojovala?
Byl to rozhodně dlouhý boj plný nejistot a zvratů. Do toho všeho jsem byla v prváku na gymplu. I když mi ve škole velmi vycházeli vstříc, byla to pro mě po základce docela velká změna. Takže to bylo velice náročné po fyzické i psychické stránce. Musím říct, že jsem na sebe hrdá, že jsem to oboje ustála.
Přiblížíte nám, co se dělo mezi závody? Co jste tam dělala celé dny, když nebyla soutěž nebo trénink?
Na paralympiádě jsem mezi závody trénovala, odpočívala, chodila na fyzio anebo jsem byla na bazéně fandit ostatním. Jedno odpoledne za mnou přijela do vesnice rodina. Mimo vesnici a bazén jsem sama, vzhledem k mému věku, nikam nemohla. Byli s námi tři lidičky z realizačního týmu, jeden trenér byl na závodech, druhý na trénincích a fyzio pobíhal mezi plavci. Tak nebylo s kým jít, ale ve vesnici bylo prima a vyžití.
Měla jste čas si projít Paříž?
Paříž jsem viděla jen z autobusu a Eiffelovu věž z balkónu naší ambasády. Mám tedy v plánu Paříž ještě navštívit a pořádně si ji prohlédnout.
Přivezla jste si něco na památku?
Rodiče mi koupili ve vesnici přívěsek na Pandoru s motivem Paříže a her, plyšáka, triko a dostali jsme peřinu s motivem her. A největší úspěch u mých kamarádů vzbudily kondomy, na jejichž obalech jsou obrázky a motivy paralympiády a moc hezké citáty.
Připomeňte nám, jakých dalších úspěchů jste dosáhla…
Jsem vicemistryně Evropy do patnácti let na sto metrů znak, mám zlato ze světové série v juniorech v Lignanu v roce 2023, a dvě stříbra a bronz ze světové série v Berlíně v roce 2024 v juniorech. Jsem několikanásobná mistryně České republiky. A mezi své největší úspěchy kromě sedmého místa na letošní paralympiádě v Paříži, řadím také čtvrté místo na mistrovství Evropy v roce 2024 a páté místo na mistrovství světa v roce 2023.
Jsou ještě nějaké rezervy?
Já si myslím, že je vždycky, kam se posunout. Zejména v mém věku. Také doufám, že letošní pařížská paralympiáda nebyla má poslední.
Začínala jste v Praze. Nyní plavete za Ústeckou akademii plaveckých sportů.
Tady vás musím opravit. Začínala jsem v Litoměřicích mezi zdravými plavci. Pak jsem čtyři a půl roku trénovala v para plavání Praha. A nyní už druhým rokem trénuji opět se zdravými plavci v Ústecké akademii plaveckých sportů.
Jaký je v Ústí bazén a jak se vám zde trénuje?
V Ústí je skvělý bazén a parádní kolektiv. A jsem moc ráda, že si mě Gary neboli Petr Thiel, který je mým trenérem, vzal pod svá křídla.
Je důležité mít dobrého trenéra?
Popravdě, je to jedna z nejdůležitějších věcí. Plus ještě mít dobré zázemí, které můžu říct, že v Ústí mám.
Jak vlastně vypadá váš tréninkový den?
Většinou ráno mívám ranní trénink a pak školu. Během školy si často odběhnu do posilovny a pak zpátky do školy. Čas od času se stane k překvapení mých spolužáků a profesorů, že jsem ve škole celý den. A odpoledne další trénink.
Musíte dodržovat nějakou speciální životosprávu?
Snažím se jíst zdravě, ale nějak na sílu to nehrotím.
Co vás v následujících měsících čeká?
Do konce letošního roku mě čeká ještě operace a jinak nic jiného. První závody v nové sezoně budou až v březnu, tedy mám dost času na rekonvalescenci. Po Novém roce mi začne příprava na mistrovství světa, které se koná v září 2025.
Co ráda děláte, když neplavete?
Ráda trávím čas s kamarády a svým přítelem nebo se kouknu na nějaký dobrý film, seriál nebo si přečtu knížku. Na nic jiného mi v mém nabitém programu čas nezbývá.
Věnujete se i jiným sportům?
Sportů jsem vyzkoušela hodně, ale aktuálně všechny pouze na rekreační úrovni. Ale ráda jezdím na parapaddleboardu a handbiku. Vyzkoušela jsem i monoski, paralukostřelbu, sladge, což je běžecké lyžování, triatlon a ježdění na snowboardu.
Blíží se Vánoce. Jaké jsou u vás doma? Dodržujete nějaké zvyky?
Naše Vánoce jsou hodně rodinné, rádi se spolu koukáme na pohádky a hrajeme hry. Takže se sejde celá naše rodina. Zpíváme koledy, prskáme prskavky a mamka dělá kubu, kterého já ale ho nejím. Místo kapra děláme řízky a lososa.
Vzpomenete na ten nej dárek?
Svých těch úplně nejlepších dárků mám hodně, ale jeden z těch top bylo, když jsem se dozvěděla, že budu mít brášku.
Prozradíte, kdy nakupujete dárky pro své blízké vy?
Dárky pro své blízké nakupuju, když mě něco zaujme, už v průběhu roku.
Jaké máte plány do další budoucnosti?
Ráda bych se podívala na další paralympijské hry, ale předtím potřebuju odmaturovat a dostat se na vysokou školu. Pak budu řešit další aktivity.
Přidat komentář