Nejmohutnější strom v horní části Mírového náměstí půjde k zemi. Na základě zjištění provedené kontroly musí být pokácen kvůli snížené stabilitě. Ke kácení by mohlo dojít příští týden. „V souvislosti s tímto případem bych ráda upozornila, že stromy nejsou estetické doplňky, ale živé bytosti a pokud chceme, aby nám v našem městě rostly zdravé stromy, které budou plnit požadované ekosystémové služby, musíme jim zajistit dostatečný prostor pro růst jak v nadzemní části, tak hlavně v podzemí. Umístění stromů do nevyhovujících stísněných podmínek je jednak týrání stromů, ale hlavně se jedná o zbytečně vynaložené náklady na výsadbu a následnou náročnou údržbu,“ uvedla městská dendroložka Jitka Nováková a dodala, že je důležité, aby se při výsadbách stromů ve městě zaměřilo na kvalitu, nikoliv na kvantitu. Tedy vysazovat stromy tak, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá existence a námi vysazené stromy dělaly radost budoucím generacím
Stromy byly vysazeny v rámci rekonstrukce Mírového náměstí v roce 2005. Stejně jako v ulici Hrnčířské mají i stromy v horní části Mírového náměstí nedostatečný prokořenitelný prostor, kvůli čemuž mají sníženou vitalitu, hůře odolávají změnám vodního režimu a v tomto případě došlo i ke vzniku takzvaného květináčového efektu.
Podle dendrologů se jedná o stav, kdy strom nedokáže prorůst kořeny mimo výsadbovou jámu. To bývá způsobeno několika faktory, kterými jsou především zhutněné stěny výsadbových jam, přílišné zhutnění půdy okolo výsadbových jam nebo nadměrná povýsadbová péče (kapková závlaha, nadbytečné používání zálivkových vaků, výměna substrátu ve výsadbové jámě za velmi kvalitní substrát apod.). Kořeny takového stromu se stáčejí neustále do kruhu podél obvodu výsadbové jámy, srůstají, v extrémním případě mohou i začít škrtit samotný kmen.
Město plánuje na místo vysadit nový strom a hledá možnosti, jak nejen na Mírovém náměstí, ale i v ulici Hrnčířská zvětšit prokořenitelný prostor dřevin, aniž by bylo nutné zasahovat do stávající podoby náměstí ve větším rozsahu.
Přidat komentář